BLOG

Teplická radnice. Kdysi bývala dominantou náměstí. Časy se mění...

Krupská ulice. Ať tam dnes otevřou, co otevřou, budu ji mít spojenou s klubem Spektrum, se starým Priorem, kde byla úžasná atmosféra a taky s tančírnou Vyhlídka na rohu...

Tahle skvělá banda z Dětského domova v Krupce dnes přivezla do žimského útulku krmení pro psy a kočky. Parádních 160 kilogramů. Sešli jsme se u brány, páč tohle za článek stojí. Jak na to všechno sehnala parta sehnala peníze, bude v článku.

Včera jsem chvíli pročítala diskuse kolem roušek. Dostala jsem se k postu známého výtvarníka a pedagoga. Sršela z něho nenávist, urážky a ponižování těch, kteří roušky odmítají. Nekompromisně, bez empatie, tolerance, zimničně a jedovatě. Primitivní útok. Od někoho, kdo se jinak prezentuje v póze moudrého myslitele.

Nádherný portrét od Mirona Kujawskiho. Najdeme v něm emoce, příběh, tajemno. Září z něho živočišnost, otevřenost i důvěra. Snímek zaujme a přitáhne pozornost. Nese citelnou stopu vazby mezi fotografem a objektem.

Na "Takové jakoby poslední Malé Paříži" jsem stihla až poslední koncert. Úžasné Káči Rousové s Pavlem Houfkem a Samuelem Němcem. V kontextu s tím, co se děje - jako když Ikarovi dají nová křídla. Balzám. Egál, na co. Třeba na duši? Pro oči, uši...

Čeká mě náročný týden. Tak jsem ráno vypadla k vodě. Mohly bychom na sebe čumět celý dny. Dovede ve mně zklidnit myšlenkovou steeplechase. Rozpustit zběsilý koně pochybností. Uložit vzpomínky do ztichlé mělčiny. Nadopovat mě smířením.

Intermezzo 86

01.10.2020

Jak jde o ně, tak se ta moje skořápka rozletí na střepy.

V Hrobu dostali hasiči nový vůz a místní to řádně slavili. Tenhle prďousek se o auta moc nezajímal. Čelil poměrně zákeřné výzvě. A to s takovou vervou a odhodláním, že by zasloužil metál. Minimálně. Já to čertovo chodítko - vozítko jen pozorovala a zašmodrhal se mi mozek, oči, ruce, nohy a možná i uši. Prďousek to ale nevzdával. A...

Mám ráda ten čistý a bezelstný svět, který přináší příběhy s dobrým koncem.