BLOG: TEPLICE A TEPLICKO

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Nádraží Teplice - Zámecká zahrada. Odtud se vyjíždělo za dobrodružstvím, na výlety s rodiči, se sportovními oddíly a později, už jako teenageři, na vodu a na vandry. Bylo to v časech, kdy auto měly maximálně dvě, tři famílie v ulici.

Vejšlap po vrcholcích Krušných hor. Sice jsme nedošli do plánovaného cíle, kterým byl původně nejvyšší vrchol Krušných hor, Pramenáč, protože ta nána v navigačním centru si dělala z lidí prdel a navedla nás opačným směrem, i tak to ale stálo za všechny puchejře.

Bývalý kojenecký ústav ve Vrchlického ulici nabídne kraj v dobrovolné dražbě. Příští měsíc. Konkrétně jeho polovinu. Tu druhou vlastní izraelský státní příslušník a nejspíš ji jen tak lacino nepustí. Jestli vůbec.

Kaple sv. Wolfganga pod Komáří vížkou ze 14. století se dívá z výšky 775 metrů nad mořem dolů na Teplice. Někdy toho moc nevidí, zejména když se kolem Komáří vížky obtáčí těžká mlha, nebo když se den probudí do inverze. O kapli ale dnes psát nebudu. Při poslední návštěvě Horní Krupky mě zaujal starý hornický hřbitov, který leží ve svahu pod ní....

K většině hradů vedou cesty vzhůru, do kopců. Trochu námahy, kterou musí člověk vynaložit, aby se k nim vyškrábal, se v cíli vrací měrou vrchovatou. Genius loci těch míst bývá úchvatný a empatické i romantické duše hluboce zasahuje. Historické monumenty, které na krajinu shlíží už stovky let, vnímáme se zvláštním vzrušením. Jako oživlé filmové...

Lesopark v Řetenicích nabízí unaveným městským duším prostor k nádechu a vyklouznutí z každodenních povinností. Ono na tomhle kusu lesa nebo parku nebo jak chcete, není nic tak světoborného. Snad jen to, že je vklíněný mezi poměrně hustě obydlené lokality, a působí proto trochu jako zjevení. Vystoupáte Francouzskou ulicí, zarostlou rodinnými domy a...

Včera jsem se protáhla kolem Perly v Řetenicích. Nostalgie na krovkách, rozstřílená na cimpr campr. Na druhou i na tu první.

Dnes dopoledne se vrátila na místo replika sochy, která spolu s další střeží vchod na hlavní nádraží v Teplicích. U té slávy jsem nejspíš byla jediný novinářský slídil. Nepotkala jsem kolegy z jiných redakcí, což je pro novináře jdnoduše bomba! :-)