BLOG: VÝTVARNÉ UMĚNÍ + RECENZE KNIH

RECENZE, REFLEXE, DOJMY A POCITY

Často se zamiluju. Tak, z ničeho nic. Nepotřebuju dlouhý kecy ani romantický večeře. K rozpumpování herzny mi stačí málo. Například suchý strom, co trčí proti blankytnému nebi. Těsná ulička, kde chrní historie, neposkvrněná ambiciózním architektem. Stará vrata, do kterých truhlář vepsal báseň o lidském umu. Svítání a stmívání. Chaloupky rozkutálené...

Zamilovala jsem se. Ne do autora, toho vlastně osobně ani neznám, ale do díla Michala Dudáše. Do jeho sebevědomého, jistého a průzračného stylu. Do rukopisu bez zbytečných kudrlinek. Do výpovědi bez vysvětlivek a svádějících oklik, přímočaré a úžasně vyzrálé.

Nedávno mě hodně překvapil tenhle zvláštní styl ztvárnění figurálních motivů. Zejména v kontrastu s křehkou bytostí, do které se stylizuje autorka děl. (Obávám se, že jí tu křehkost nevěřím.)

Ne z každého vyroste slavný malíř. Ne všichni, kteří objevili kouzlo tvarů, barev a kompozice budou ve světě výtvarného umění něco znamenat. Přesto, i kdyby nic, malování, kreslení a výtvarná tvorba obecně dopřávají tvůrcům relaxaci, možnost vyprostit se z přetechnizovaného světa a nacházet v sobě netušené ostrovy.

Bydlela jsem v ulici plné kluků. Hráli jsme fotbal, chodili na Písečák chytat čolky, do zahrad krást jahody, prolézali jsme dvorky a šanovské podzemní chodby, občas jsme se porvali jako koně, žádný plot před námi neměl šanci, a když potřebovala stará paní Hájková nanosit uhlí do sklepa, za půl hodiny jsme jí ho tam natahali. I bez nároku na hvězdu...

Spousta úžasných lidí tvoří. Některé k plátnu, hrnčířskému kruhu nebo fotoaparátu vehnala doba. Jiní jsou s uměním spáření od chvíle, kdy poprvé otevřeli oči.

Před několika dny jsem dočetla Dekameron 2000 aneb Láska v Praze od Vladimíra Párala. Pokud chcete být rozebraní do posledního šroubku své duše, a tohle jste ještě nečetli, měli byste.
Páral má obrovský dar empatie. Prostřednictvím svých ženských a mužských postav, které život nametá do různých postelí, do různých milostných vazeb, krátko i...

Napsat příběh o mladé ženě, která se vymyká standardu a netouží držet krok s dobou, a už vůbec ne s nějakými společenskými omezeními, není jednoduché. Neustále totiž brousíte sympatie čtenáře z obou stran. Jednou se pro hlavní hrdinku zapálí, jindy se v ní ženský s hrůzou najdou jako by je někdo vysvlékal uprostřed plného náměstí, anebo vzrůstající...