Psaní deníku je na zvážení každého příznivce Bujo. Jde v podstatě o jednu z kolekcí, kterou do svého zápisníku zavedeme, když máme pocit, že má pro nás nějaký přínos. V opačném případě se s vedením deníku nemusíme zdržovat. Stejně, jako si nevedeme ty kolekce, které pro nás nemají žádný efekt. Náš den, tak jako tak, mapují každodenní zkrácené...

Našla jsem výtvarné vyjádření, které se mi osobně moc líbí. Je pro kreslící antitalenty, jako jsem já. Na vizuální přitažlivosti získává pouze zvolenou technikou a odstíny barev.

Když chcete šetřit slovy, abyste někoho neranili, ale uvnitř se pere vztek, posílený sarkasmem a ironií. Nebo vám mnoho slov připadá zbytečných pro jednu zásadní myšlenku, která ten den přeřvala úplně všechno. Někdy potřebujete popis dne pojmout jinak, protože on sám byl z gruntu jiný.

Prcháte konečně někam na dovolenou? Pak si vytvořte do svého Journalu projekt Dovolená, abyste na nic nezapomněli a aby vás nic nezaskočilo.

Je nejvyšší čas připravit zápisník Bullet Journal na červenec. Jednak základní kolekce, jako jsou Měsíční přehled, Týdenní přehled, ale také oblíbené sledování návyků, cílů, projektů a kolekce, které nám pomáhají posunout se dál a sledovat náš vývoj v oblastech, které sledovat potřebujeme.

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Špatná rozhodnutí jsou součástí života. Děláme je občas všichni. Někdy jsme tak zahlcení úkoly a povinnostmi, že se zapomínáme ptát, proč to nebo ono vlastně děláme. Když si tuhle otázku jednou položíme, uděláme první krok k hledání smyslu osobního i profesního života.