Adopted Daughter

03.04.2019

Tohle je Mafule.
Živý důkaz toho, že introuš jako já může mít kámošku.
Ustála všechny mý nálady, včetně té 124.
Ustála můj nezájem a výmluvy, když jsem chtěla být sama.
(A to chci neustále.)

Mám hejno známých, ale kámošek umírněně.
Velmi umírněně.
Vlastně jen svoji úžasnou dceru a Dušínku.
Nepotřebuju roje kámošek. Okrádají mě o čas.
O prostor, kde můžu psát, čumět na pavouka v rohu obýváku, vymýšlet hovadiny a tak...

Mafule čas nekrade. Hnojí ho.
Díky tomu v něm do vteřiny vyraší nápad i útlem.
(Mírnější forma úsměvu.)
Ani to nemusím zalévat.

Moji introvertí klec dobyla po měsíci.
To je na červený diplom.
A donutila mě změnit názor na sebe!
Jakože to nebude tak hrozný, jak všichni tvrdí.
(Jasně, trocha schizofrenie, nikoli pro nažrání...)

Mafule má totožný životní pohon jako mý děti.
Stejný extro-introvertní přístup k pohyblivým pískům.
Rozhodla jsem se proto, že ji adoptuju.
Mám mít tři, nebo čtyři... 

Mohlo by vás zajímat...

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...

Už jsem potřebovala vypadnout. Tohle počasí v horách miluju. Baskervilský nebe a mlha před i za blaty. Kdybych s sebou neměla Huga s Medvědem, ještě se tam kochám. Jenomže kňourali. Že prší, mají hlad a ten velkej s sebou neměl cigára...