Adopted Daughter

03.04.2019

Tohle je Mafule.
Živý důkaz toho, že introuš jako já může mít kámošku.
Ustála všechny mý nálady, včetně té 124.
Ustála můj nezájem a výmluvy, když jsem chtěla být sama.
(A to chci neustále.)

Mám hejno známých, ale kámošek umírněně.
Velmi umírněně.
Vlastně jen svoji úžasnou dceru a Dušínku.
Nepotřebuju roje kámošek. Okrádají mě o čas.
O prostor, kde můžu psát, čumět na pavouka v rohu obýváku, vymýšlet hovadiny a tak...

Mafule čas nekrade. Hnojí ho.
Díky tomu v něm do vteřiny vyraší nápad i útlem.
(Mírnější forma úsměvu.)
Ani to nemusím zalévat.

Moji introvertí klec dobyla po měsíci.
To je na červený diplom.
A donutila mě změnit názor na sebe!
Jakože to nebude tak hrozný, jak všichni tvrdí.
(Jasně, trocha schizofrenie, nikoli pro nažrání...)

Mafule má totožný životní pohon jako mý děti.
Stejný extro-introvertní přístup k pohyblivým pískům.
Rozhodla jsem se proto, že ji adoptuju.
Mám mít tři, nebo čtyři... 

Mohlo by vás zajímat...

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Kvě 29

Citáty

Když se rvu z ulity, napadají mě věci...

Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...