REFLEXE: Kočičí vrnění a vůně vanilky

21.12.2018

TEPLICE - Znáte výtvarnici Alenu Marii Kartákovou? Bodejť by ne! Do 30. prosince máte šanci užít si její kouzelný svět v chrámu Sv. Jana Křtitele na Zámeckém náměstí. A jestli tam nestrčíte nos, tak vaše letošní Vánoce budou hodně nemastný a neslaný. Dopřejte si ten zážitek. Nechte se infikovat pohodou, dojetím, obrázky z báječného dětství. O čem jiném pro krindapána Vánoce jsou?

Kočky, muzikanti, babičky, vrány, ovečky, děti a Ježíšek jakbysmet....

Výrazová jednoduchost a vedle toho rozmařilý detailismus. Takový, který roztáhne pusu kolem celé hlavy. Vždyť i ta kočka má přes rameno malou příruční kabelku! Nejspíš na kostičky od večeře, řeknete si. A s roztaženou pusou od ucha k uchu překvapujete lidi i dlouho po tom, co z výstavy odejdete. Hromada pohody jen tak, a ještě jí zbyde do zásoby...

Zázraky na počkání

Alena Kartáková má neobyčejnou vlastnost. Dokáže docela všední věci přetavit v zázraky. Umí obyčejný život prezentovat jako ráj na zemi. Zamává proužkovanou utěrkou a vy ucítíte kouzelnou vůni vanilky. Babičce s drdůlkem posune brýle na špičku nosu a vás pohladí vzpomínka na náruč, do které jste kdysi utíkali. Nechá vás poslouchat kočičí vrnění a vy ucítíte teplo, které sálá od kamen.

Vory plné fantazie

Alenu Kartákovou i s jejím mužem podezřívám, že nedospěli. Že v nich jsou pořád někde schované dětské kukuče, napnuté plachty snů a svázané vory fantazie. Protože na tu nádheru, kterou tvoří, musíte umět spoustu nevšedních věcí. A většinou takových, které se už dospělákům leckdy ani nevybaví. 

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.