Modrý bagr a ďoury v ulicích

22.10.2019

Celkem pohledný bagr. 

Kdybych si někdy měla nějaký koupit, pak chci jedině modrej.

A dům mé první lásky. To, že ho miluju, jsem poznala už ve třetí třídě základní školy. Dětství v háji a k rozumu na míle daleko. Navíc se do toho přimotal ještě Martin, Petr, Jára, Libor, Dan, Kája.....

Málem mě v tom rozjímání přejel kluk na kole a vztekle se zeptal, proč ho fotím. Abych ho uklidnila, řekla jsem, že fotím ty díry. Tak slezl z kola a pět minut jsme spolu konverzovali o stavu teplických silnic, o platech kopáčů a o tom, že jeho obličej budu brzo vídat v hlavních zprávách, protože bude děsně slavnej. 

Koukla jsem na to kolo. 

Špatně to pochopil a odjel. 

Některý dny bych potřebovala píchnout něco do žil.

Nebo zbaštit nějakej zeleninovej salát.

Nebo by možná stačilo pár facek.

P. S. Všimli jste si, jak nám rozkopali město?

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.