Bazar knih a jablko z ráje

04.09.2019

Udělala jsem si Vánoce. Tentokrát v září. (Posledně to bylo v červenci.) Méďa už trochu s obavami měří očima kapacitu naší knihovny. Vimla jsem si, jak to s ním cuklo, když jsem prohodila, že by bylo fajn postavit knihovnu novou, větší, mnohem větší.... 😊

Dnes byl v Seumeho kapli další knižní bazar. Neuvěřitelné... Každý kus za pět korun! Slevy hadrů nebo žrádla mě nechávají ve stavu těžké frigidity. Ale bazary knih, páni! To se mi rozšíří zorničky a jsem jak pod tripem. Přejíždím jména autorů, názvy, aby ten chlápek vedle mě nevzal zrovna titul, který by se mi líbil. Rosí se mi čelo, těžce se mi dýchá, a když zaplatím a odcházím s hromadou, kterou ještě jakž takž unesu, koušu spodní ret při myšlence, kolik knih tam ještě zůstalo. 🤔🤭🤫😄

Dnešní úlovky:

JARMILA LOUKOTKOVÁ: MEDÚZA. Loukotková mě naposledy překvapila knihou Žít jednou spolu. Bylo to docela jiné kafe než moje milovaná bible Navzdory básník zpívá. Medúzu nemám. Tak jsem napnutá jako podprda na kozách číslo šest, do jakých pocitů se mnou smýkne tenhle titul.

KAREL ŠIKTANC: NEBOŽKA SMRT. Ne, že by Šiktanc patřil do stáje mých arabských plnokrevných básníků. Proč mu ale nedat v jednom z večerů šanci, aby dokázal, že si místo v knihovně zaslouží.

KARL BRUKNER: ZLATÝ FARAÓN. Historie nikoho nezabije. Neznám, uvidím.

BORIS PASTERŇÁK: DOKTOR ŽIVAGO. Prostě klasika, která mi chyběla. Jinak, tuhle knihu přede mnou ještě nikdo nečetl. Vypadá skoro netknutá.

NEJLEPŠÍ SVĚTOVÉ ČTENÍ. Tyhle řady mám už dvě a byl to pokaždé skvělý výběr. V téhle jsou zastoupené tituly: Ken Follett: Sněžná slepota, Barbara Delinsky: Léto odhodlání, C.J. Sansom: Temný oheň a Fannie Flaggová: Vánoční kouzlení.

ERICH MARIA REMARQUE: ŘÍŠE SNŮ A GAM. Není co dodat. Neměla jsem, teď už jo.

VLADIMÍR PÁRAL: ZEMĚ ŽEN. Včera jsem zrovna dočetla Páralův Dekameron 2000 a jsem nadšená. Byly doby, kdy jsem o Páralovi nechtěla ani slyšet. Něčím mě musel naštvat, ale už nevím, čím. Pustila jsem si ho po dvaceti letech znovu k tělu a jsem v úžasu. Na jeho Zemi žen už se těším a asi bude první z téhle hromady, po který sáhnu.

EMILY BRONTËOVÁ: NA VĚTRNÉ HŮRCE. Kdysi jsem tuhle knihu měla a někam zmizela. Nejspíš půjčená na věky věků. Tenhle příběh jsem viděla ve 14 letech zfilmovaný a znamenal pro mě vstupenku do erotických snů. Pak jsem si koupila i knihu. Je to symbolika, která má v sobě zakódovaný ty nejfajnovější vzpomínky na mý klackovitý léta.

JINDŘIŠKA SMETANOVÁ: DOMOVNÍ DŮVĚRNOSTI. Neznám a nechám se překvapit.

INGMAR BERGMAN: FILMOVÉ POVÍDKY. No comment. Jsem štěstím bez sebe.

FRIEDRICH DÜRRENMATT: SOUDCE A JEHO KAT, PODEZŘENÍ A SLIB. Četla jsem o autorovi rozporuplné recenze. Takže se chystám na zcela objektivní ponor.

No a další historie. Tentokrát o Rožmbercích. Až budou ty dlouhé zimní chvíle s čajem a povídání o ničem lézt na nervy...