BUJO - Psát deník, ano nebo ne?

06.11.2021

Psaní deníku je na zvážení každého příznivce Bujo. Jde v podstatě o jednu z kolekcí, kterou do svého zápisníku zavedeme, když máme pocit, že má pro nás nějaký přínos. V opačném případě se s vedením deníku nemusíme zdržovat. Stejně, jako si nevedeme ty kolekce, které pro nás nemají žádný efekt. Náš den, tak jako tak, mapují každodenní zkrácené zápisy s odrážkami.

A co nám může vedení deníku navíc poskytnout? V čem je jeho přínos?

Kromě faktu, že se prostřednictvím deníku rozepisujeme podrobněji o svých pocitech, prožitcích, zážitcích a zkušenostech, z nichž můžeme čerpat a porovnávat je s těmi aktuálními s odstupem času, jsou tu jeho další pozitiva:

Vedení deníku nás naučí rovnat myšlenky

Psaní deníku nás nutí více zvažovat, jakým způsobem sdělíme, co chceme sdělit, abychom se s informací ztotožnili i za pár let. Aby obsahovala vše podstatné, a navíc dokázala vyjádřit emotivní nadstavbu informace s ohledem na vlastní zpětnou vazbu. V souvislosti s tím se snažíme volit slova a tvořit věty tak, aby v nich zůstala zachovaná podstata, aby nebyly zbytečně dlouhé nebo odtržené od reality nebo dokonce formou a stylem od nás samých.

Učí nás psát

Ten, kdo se jakýmkoliv způsobem věnuje psaní, tvůrčímu, či profesionálnímu, jako je psaní knih, žurnalistika a podobně, může mít psaní deníku jako každodenní fitko na procvičování stylu. Psaní deníku zaměstnává přesně tu část mozku, kterou potřebujeme i ke své práci. Navíc prospívá rozšiřování naší slovní zásoby, úhlů pohledů, vnímání. Učí nás při psaní deníku, na rozdíl třeba od novinových článků, myslet trochu jiným, inspirativním a obohacujícím způsobem.

Je účinnou relaxací a terapií

Tím, že nás psaní deníku nutí projít si zpětně celý den, nás přiměje, abychom se zastavili a uspořádali své myšlenky. Jedná se o velmi účinnou terapii, která harmonizuje myšlenkový chaos nastřádaný v průběhu dne. Z toho důvodu se vedení deníku i bullet journalu samotného doporučuje například jako jeden z prostředků při léčbě depresí, úzkostí, traumatu a dalších psychických stavů.

Konzistentnost

Některé příznivce Bujo od psaní deníku odradí nekonzistentnost (nepravidelnost) v jeho vedení. Někdy není na psaní čas, a když zpětně zjistíme, že nám chybějí dva, tři dny, vzdáváme to. To je ovšem chyba. Neustále bychom měli mít na paměti, že zápisník BUJO slouží našim individuálním potřebám. Formuje se postupem času podle nás a do své podoby komponuje i naše chyby a klady, které k nám neodmyslitelně patří. Jestliže uděláme v deníku pauzu, má to svůj důvod a nemusíme se nikomu zpovídat. Jindy se naopak může stát, že deníkový zápis protáhneme do formátu malého románu, protože jsme prožili den, který za to stál. A potom je logické, že svým myšlenkám a celkovému shrnutí dne poskytneme i více prostoru.

Na formě nezáleží

Někdo si vede deník jen formou rozšířených poznámek. K zápisu, kterým informuje o své činnosti, doplní poznámku, kterou podrobněji rozvede konkrétní moment. I takovou podobu může deník mít. Vlastně bychom si měli vštípit zásadu, že bude mít přesně takovou podobu a formu, jaká nám vyhovuje. Bez ohledu na to, jak to dělají druzí. Navíc, ve zmíněných poznámkách (stejně jako v deníku) se může objevit nápad, úkol, ale i problém, který je nutné vyřešit. Pak stačí značku (-) před poznámkou změnit na (+) a budeme vědět, že se k myšlence chceme vrátit až bude čas a rozvést ji.

Denně jen několik minut

Psaní deníku nám nemusí zabírat celé hodiny. Pokud nejsme Jiráskové a nerozepisujeme se dlouhosáhle o věcech kolem, nemusíme nad deníkem trávit déle jak patnáct minut. Stačí stručně zachytit podstatné myšlenky, akce, stavy, situace, úvahy několika slovy. Je dobré mít na paměti, ku prospěchu sobě samých, že se k deníkovým zápisům jednou vrátíme. A tehdy určitě uvítáme, že budou napsané takovým způsobem, že je:

- vůbec přečteme

- budeme jim rozumět

- budou evokovat při čtení stejné pocity, jaké jsme měli v momentě, když jsme zápis dělali.

Ať vám tedy deník, pokud si ho vedete, přináší přesně to, co od něho očekáváte. A ať se daří!