Návštěva Bukovické vyhlídky

26.04.2019

Bukovice jsou jednou z obcí, které spadají pod samosprávu Obecního úřadu Bžany. Mám tuhle malou vesničku moc ráda. Připomíná mi dva krásné ztřeštěné roky. Chodila jsem tu ve 13 a 14 letech do jezdeckého klubu. Každou sobotu a neděli budíček v půl páté, z Českobratrské pěšky na nádraží v Zámecké zahradě, odkud jsem jela motoráčkem do Hradiště. Z nádraží pak pěšky do Bukovic, úžasnou krajinou mezi poli a loukami, nad kterými se zvedala ranní mlha. Koně byl tehdy celý můj svět a miluju je dodnes. Jen ze mě není farmářka, která na hřbetu polodivokého hřebce objíždí stáda krav, jak jsem si v té době plánovala.

Tahle malá víska stojí ale za návštěvu i bez pohledu ze sedla. Bukovice mají letitou historii a první zmínka o nich pochází z roku 1401. Původně zdejší krajině dominovala tvrz, která přecházela z ruky do ruky, pod různá panství, a dodnes nikdo neví, kde vlastně skutečně stávala. Někteří se domnívají, že to bylo v místě, kde je dnešní Bukovická bramborárna. Současná zástavba rodinných domků a zemědělských staveb pochází už z 19. století. Jedinou historickou památkou je zdejší kaplička Panny Marie, o které se toho ale také moc neví. Snad jen, že byla postavená někdy před rokem 1840. Takže moje pozvánka do Bukovic je hlavně za nádhernou krajinou a úžasnou Bukovickou vyhlídkou. 

 Vyjít můžete ze Bžan, kde se dá poměrně snadno zaparkovat. Cesta dřív vedla v polích, ale pokud to dobře neznáte, těžko ji budete hledat. Takže je lepší vydat se po silnici. Není tak frekventovaná a jsou z ní krásné výhledy. Vidět je poměrně daleko. Krajina je tady mírně kopcovitá a poskytuje, jak by řekla Homolková, úžasná panoramata. Ze Bžan k vyhlídce je to po silnici cca 2,7 kilometrů. Pokud máte ještě menšího výletníka, dá se zajet až do Bukovic pod kopec Majka a odtud to už je jen symbolický kilometřík.

Bukovickou vyhlídku nechala postavit obec někdy v roce 2012. K dispozici turistům jsou dřevěné lavice a stoly. Můžete si v ní příjemně odpočinout, vystrojit piknik, mít to jako zastávku s nádherným výhledem a pokračovat třeba k Milešovce, nebo trochu bokem k jezeru Milada. Můžete se tu ale taky jen pokochat, zobnout něco malého a vrátit se zpátky do Bžan. To v případě, že s sebou vláčíte čtyřletého turistu. 😊 Těch celkových 5,4 km pro něho bude tak akorát. Odměnit se pak můžete v Bžanech, v restauraci Pod Kaštanem. 

Mohlo by vás zajímat...

K většině hradů vedou cesty vzhůru, do kopců. Trochu námahy, kterou musí člověk vynaložit, aby se k nim vyškrábal, se v cíli vrací měrou vrchovatou. Genius loci těch míst bývá úchvatný a empatické i romantické duše hluboce zasahuje. Historické monumenty, které na krajinu shlíží už stovky let, vnímáme se zvláštním vzrušením. Jako oživlé filmové...

První Velikonoce, kdy od svého bratra nebudu mít zadek zmalovaný modrými pruhy. Taky to bude poprvé, co jsem se přes vajíčkové svátky, kůzlečí mordy, beránky krájené na sto kusů a opilecké šílenství přenesla bez újmy. Užívám si dobře rozjetý sólo mejdan. Nemusela jsem si ani trhat obličej do úsměvu, odpovídat na přání sousedů a tvářit se mile. Taky...

V Řecku začíná příprava na Velikonoce tři týdny před tzv. Čistým pondělím, kdy hospodyňky celý den myjí nádobí a děti pouštějí draky. O víkendu se konají zabíjačky, aby si lidé užili maso, než se ho budou muset na 40 dní úplně vzdát.

Na sociálních sítích se objevil příspěvek paní, která líčila, jak starší žena na zastávce zničehonic upadla a "zůstala ležet v bez vědomí".

V Hřebečné u Abertam řeší, jak se bránit nájezdným chacharům. Do obce se třemi desítkami domů se chystají vpadnout developeři a postavit tady až 20 nových apartmánů. Místní se ptají, zda s takovou ještě z Krušných hor něco zbude. Budiž jim útěchou, že v nájezdech nenažrané smetánky nezůstane jejich obec sama. Fuck you pracháči!

Ještě než si po obědě Méďa stačil utřít ústa do ubrousku, dostal befell, aby se pochlapil, nečuměl jak štěně odervaný od cecku na déšť za oknem, protože pojedeme na výlet.