Na burzu knih jedu i přes mrtvoly

03.06.2019

Knihy a já. Kdyby se se mnou všichni rozešli a vyfakovali mě ze svého života, aby měli konečně pokoj od té mojí ulitománie, knížky zůstanou. Tisíce příběhů implantovaných někam do mozkových závitů. Pomáhají mi orientovat se, odpouštět druhým i sobě, nacházet směr a padat na hubu oduševněle. Každá kniha je jako mapa. Odněkud někam nás dovede. A je na každém, co si v cíli pro sebe nasbírá, co si odnese.

Nejsem z těch, kteří se vrhají s termoskou kafe a karimatkou do nekonečných front na VĚCI v monstrózních slevových akcích. Chladnou mě nechávají výkřiky známých, že někde prodávají NĚCO zadarmo, teda skoro. Jakmile se ale objeví burza knih, jedu přes mrtvoly. Bezohledný nabušený monstrum, který tam musí být hned po otevíračce, aby mu někdo nějaký titul náhodou nevyfoukl. A jsem v takovým rauši, že se za to ani nestydím.

Dnes jsem Mafuli zatáhla do duchcovské knihovny na Bílinské. Tušíte správně. Začala tu burza vyřazených knih. Původně chtěla Mafule pokecat někde u kávy. Ale copak to jde? Když je v knihovně burza?!!! Takové krásy, poskládané do krabic. Kus za pětikačku. Oči vypadlé z ďůlků, rozum jsem courala někde po zemi a srdce tlouklo jak magor. Kam se na tyhle pocity hrabou erotický veletrhy. 

Jediný, co mě trochu přibrzdilo, bylo vědomí, že když se vrátím domů naložená po střechu knihama, mohl by si Méďa říct, že už tohle nemá zapotřebí a prásknout do bot. Musím na něj pomalu. Konečně, burza je tu až do pátku.

A pro vás, stejný magory, jako jsem já, ještě otevírací doba. Ať nežeru a vy máte full servis. Pondělí 9-16, úterý 9-16, středa 9-15, čtvrtek 9-16, pátek 9-12.

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.