Svatý Hostýn: Schody do nebe a krpál odříkání

03.09.2020

Hostýn, Bazilika Nanebevzetí Panny Marie...

Byl to stoupák, jako když jsem lezla na Milešovku přímou čarou. Cesta, což je hodně nadnesený, samý šutr a výmol. Rovný strmák vzhůru. Lez, nebo si provrtej spánek.

Když ti dojde, že hůř už nikdy v životě být nemůže, přijde nejstrmější úsek. Dáváš ho jen po čtyřech. Jsi tak dodělaná, že lezeš setrvačností.

Ema má mísu a ty nulový potenciál. Království za studený pivo. Klidně i v míse od Emy. Logika a pud sebezáchovy daly výpověď. Adrenalin jede na plný kule. Ve finále dech v prdeli. Poslední síly jsi vyplácala na to, aby ses postavila zpátky na nohy. A před tebou se objeví nekonečná řada schodů...

Několikrát jsem se v tom srázu s Méďou rozváděla, chtěla jsem ho zabít, sama sebe zadupat do země, celý to vzdát.... Ale dali jsme to.

________________________

Přes všechno nepohodlí, které vás čeká cestou vzhůru, cíl za tu námahu stojí. Je to fascinující místo. Doporučuju si pro jeho návštěvu vyčlenit minimálně dvě hodiny. 

Parkovat můžete v Bystřici pod Hostýnem a půvabné městečko si třeba před obědem prohlédnout. K obrovskému parkovišti na kraji města, odkud se vydáte k Hostýnu po značené stezce, vás dovedou ukazatele. A nespěchejte, vychutnejte si nádhernou krajinu. Je to zážitek. :-)

Užijte si dovolenou v úžasné krajině Hostýnských vrchů

Pro 8 osob, 3 pokoje

Pro 8 osob, 3 pokoje

Pro 9 osob, 2 ložnice

Mohlo by vás zajímat...

Jsem nejkrásnější bačkora na celým široširým světě! Jsem nejpohodlnější ze všech! Jsem nejbarevnější, nejlépe ušitá, jsem nej, nej, nej, nej! "Ehm, a co já?", povídá ta druhá do páru. "Vždyť jsem stejná, jako ty. Stejně krásná, pohodlná, barevná i stejně ušitá..." "Ne, nejsi a nebudeš! Protože jsi levá!" A bylo vymalováno, milé děti. To je asi tak...

Když nejdu na výšlap sama, jsem na tom podobně jako s tancem. Jaký můžete mít zážitek, když vás někdo vláčí parketem a je totálně mimo rytmus? To na úvod. Jinak, na můj nos, jsme si nedělní čističku s Méďou užili. Alespoň já tedy určitě. Dostala jsem ze sebe kila marastu a roztáhla hubu do U. Druhý den po sobě Mikulov. Asi na něm něco bude......

Ticho ještě nemusí znamenat příchod bouře. Zachytit radost bývá někdy těžší, než nasekat fůru dřeva na zimu. Ostatní v článku, který najdete TADY.

Když chcete psát knihu, nestačí si jednoduše vyhrnout rukávy a pustit se do díla. Skvělý obsah a styl vám nezajistí ani nejdražší pero, blok v pravé kůži nebo notebook s ohryzaným jablkem.

Ženských, které to umí s motorovou pilou, moc není. Chápete... Pila řve jak poraněný pavián. Žádný extra design. Na selfíčko taky nic moc. Malý výběr tvarů, barev, o melodiích nemluvě.