KOMENTÁŘ: Casanovské slavnosti skončily, nezapomeňte

10.06.2019

Společným znakem velkých akcí je nepoměr náročnosti jejich příprav oproti tomu, jak rychle je po nich. Dlouhé měsíce plánování, organizování, odesílání objednávek, sjednávání termínů s umělci, zajištění prostor, parkovacích ploch, dopravních opatření, dostatek občerstvení, zdravotníků, hasičů, bezpečnostních složek... A pak už se jen modlit, aby vyšlo počasí a lidem se akce líbila.

Počasí letošním jubilejním Casanovským slavnostem přálo. Ani Casanova nezapomněl a dorazil na zahájení, aby pozdravil lid z podzámčí. Program byl pestrý a líbil se. Například Roman Cirha, který přijel do Duchcova s bandou přátel, se dušoval, že to byl zatím nejlepší program, jaký pamatuje. Studentky hotelové školy v Teplicích, Jana s Klárou křičely jedna přes druhou v nepřehlédnutelné euforii, že rocková scéna u kostela je prostě boží.

Zámecká zahrada a břeh Barbory vypadaly po oba dny jako obrovské pohádkové steaky s oblohou. Tak lákavé, že člověk nevěděl, z jaké strany začít. Jenom atrakcí jsem napočítala dvanáct, a to jsem v tom bludišti nejspíš neprošla všechno. Ze stánků voněly klobásy, žízeň hasilo vychlazené pivo a u langošů v jednu chvíli nestíhali házet novou várku na olej.

Kdo měl plné zuby decibelů a lidí, mohl vklouznout do lodičky a užít si introverta v sobě na hladině rybníka. Ten, kdo chtěl udělat dojem, mohl pozvat svoji vyvolenou na projížďku kočárem, případně u boxovacího pytle předvést svaly jako Frištenský. Vůbec největší rojení ale měly děti. Ty se mohly převtělit do potulných kejklířů, do šermířů, nechat si pomalovat obličej, zabořit nos do cukrové vaty, zlobit, usmívat se jako andílci, nebo se vyřádit na některém z nepřeberného množství kolotočů, ze kterých šla hlava kolem už jen při pohledu na ně.

Duchcovští i lidé z okolí si díky Casanovským slavnostem užili dva báječné dny. Organizátoři se snažili připravit program tak, aby si vybral každý, a aby se od rybníků nikomu domů nechtělo. (On to není zrovna jednoduchý úkol.) A k tomu, aby všechno klaplo, je zapotřebí také celá armáda lidí v pozadí. Těch, kterým sice nikdo nezatleská, ale bez kterých byste si slavnosti nemohli bezstarostně a naplno užít. 

Mohlo by vás zajímat...

V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.

Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.

Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!