Už je to dva roky...

06.08.2020

Nejšťastnější byla těch pět let, co jsme bydleli na jihu Čech. Nekonečný louky, cesty krajinou, kde se s Azinou proháněly, rvaly, slídily. Jenomže mně tam chyběla moje lidská smečka ze severu. Bolelo mě to prázdno po nich. Tak jsme po pěti letech zvedli kotvy, jinak bych se uzoufala. Tolikrát jsem se Chelsee za ten návrat omlouvala a dokazovala, že Krušné hory mají taky co nabídnout. Jenomže tyhle africký palice nade všechno milují pohled do dálky, kde oči nezakopnou o kopec...

6. srpna to jsou dva roky, co Chelsea odešla. Věřím, že tam má louku, který konec nedohlédne. Věřím, že její oči už nezakopávají o žádný kopce a její sny se řítí pláněmi bez hranic. Strašně se mi stýská, zrzko milovaná, zlobivá, a pořád to celé cítím jako zoufale nespravedlivou věc. 

Jestli si chcete pořídit psa, je důležitý vědět, že až přijde jeho čas, bude vás jeho odchod hrozně bolet. 

Po roce, po pěti, po deseti letech. Napořád...

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.