Už máte svého Oldu?

07.01.2021

Cílové skupině dejte podobu a personám jméno 

Před pár lety jsem dělala rozhovor s uměleckým kovářem. Byl to svérázný chlápek kolem padesátky. Bydlel v jedné z kouzelných vísek u Lužnice, kde se dny táhnou v klidu a pokoji. Seděli jsme na terase, ze které byl výhled do zahrady plné kovových figur a povídali si.

Uprostřed hovoru odněkud přiběhl pes. Žádná náročná rasa. Taková směs, co se rodí z lásky, a ne pro papíry. Kovář mu říkal Pse a přinesl mu z kuchyně kus salámu. Prý je zvyklý, že něco dostane. Zeptala jsem se, proč ho nějak nepojmenuje. Kovář odpověděl, že to není jeho pes. Přijde, odejde. Kdyby mu dal jméno, vznikne vztah, a to kovář nechtěl.

Cílová skupina je jiné hřiště

Cizí pes ale není, oč tu běží. Tu vzpomínku jsem zvolila jen jako insight k tématu cílová skupina. Řeč tedy bude o vztahu k cílovce a o pojmenování toho, co ji charakterizuje. Když podnikáme a něco nabízíme, vztah si budovat musíme. S potencionálními klienty - naší cílovkou. Mimo jiné i prostřednictvím příspěvků na web a na sociální sítě. A o tom to je.

Sledujte, kdo vás lajkuje, komunikuje, nakupuje...

Charakter každé cílové skupiny se odvíjí od toho, co nabízíme. Styl článků pro rockery, kterým vnucujeme kytary, bude jiný, než styl určený cílovce, která prahne po dětských přesnídávkách. Musíme vědět, co naše skupina potřebuje, proč to potřebuje a jaký je její typický představitel. Po analýze vytvoříme zástupce, kterého pojmenujeme třeba Olda. Víme, co ho baví, jaké jsou jeho zájmy, vzdělání, demografická data, touhy nebo z čeho má obavy. Jo, dá to trochu práce.

Kláru s Oldou rozsaďte

Vzhledem k tomu, že jsme každý jiný, neměli bychom se zaměřit jenom na Oldu. Proto k němu vytvoříme protiklad, například Kláru. Person můžeme mít několik. Dvacetiletá rockerka má odlišné potřeby a přání, než profesionální muzikant Olda, který vláčí kytaru po pódiích už třicet let. Přestože oba patří do naší cílové skupiny a jsou potencionálními klienty, musíme brát v potaz i jejich specifika.

Nebýt za blbce

Když nemáme ánung o své cílové skupině, necílíme přesně. Texty budou plandat jako hadr ve větru. Jednou na stranu těch, kteří milují rock, jindy k operou provoněným pánským motýlkům. Potom se snadno stane, že budeme psát odlišnou řečí i stylem, než jaké používá naše cílovka. A divit se, proč neprodáváme, když blog plníme příspěvky, až se z něho kouří. Zkrátka, když neznáme svoji cílovou skupinu, můžeme být občas i za blbce.

Tip nakonec

Doporučuju si Kláru a Oldu namalovat a napsat ke každému obrázku, co jsou zač. Všechno, co jste o nich vyšťourali. Pak ty profily píchnout někam na nástěnku, abyste je měli na očích. A než se pustíte do nového článku, tak s nimi pokaždé hoďte krátkou řeč.