Portréty: Frank

20.11.2020

Den první

Ví jak nesnáším, když se oholí.
Na snímku ale není smutný kvůli výtce za ztracený vous.
Je smutný tak nějak sám za sebe.
Jako když se mu čas od času rozezní v uších píšťalka a začne ho bolet hlava. Tak, že neví, jestli by nebylo lepší to všechno vzdát.
No, možná je ten smutek ještě hlubší a vede někam, kde se toho bojí on sám.

Až tak daleko ale jít nechci. 

Den druhý

Jsem manipulátor, transformátor myšlenek, deratizátor smutku a vykradač blbý nálady. Splýváme. Samotnou mě překvapuje, jak mi to jde. Tvaruju ho do svých představ. Poslouchá. On, ve kterým cit nezažehneš. Když už nic jinýho, tohle umím.

Euforie, zvýšený tep a rozostřený okolí. Když fotografuju jsem v takovým nevinným rauši.

A najednou: Už ses vyblbla? 

Jdu do auta a jedu domů. Nečekám... Jako kostka ledu mezi oči. No jasně, že jsem za ním cupitala. A ten frajersky nasazený hřebínek mi tam někde spadl do trávy. 

Mohlo by vás zajímat...

K většině hradů vedou cesty vzhůru, do kopců. Trochu námahy, kterou musí člověk vynaložit, aby se k nim vyškrábal, se v cíli vrací měrou vrchovatou. Genius loci těch míst bývá úchvatný a empatické i romantické duše hluboce zasahuje. Historické monumenty, které na krajinu shlíží už stovky let, vnímáme se zvláštním vzrušením. Jako oživlé filmové...

První Velikonoce, kdy od svého bratra nebudu mít zadek zmalovaný modrými pruhy. Taky to bude poprvé, co jsem se přes vajíčkové svátky, kůzlečí mordy, beránky krájené na sto kusů a opilecké šílenství přenesla bez újmy. Užívám si dobře rozjetý sólo mejdan. Nemusela jsem si ani trhat obličej do úsměvu, odpovídat na přání sousedů a tvářit se mile. Taky...

V Řecku začíná příprava na Velikonoce tři týdny před tzv. Čistým pondělím, kdy hospodyňky celý den myjí nádobí a děti pouštějí draky. O víkendu se konají zabíjačky, aby si lidé užili maso, než se ho budou muset na 40 dní úplně vzdát.

Na sociálních sítích se objevil příspěvek paní, která líčila, jak starší žena na zastávce zničehonic upadla a "zůstala ležet v bez vědomí".

V Hřebečné u Abertam řeší, jak se bránit nájezdným chacharům. Do obce se třemi desítkami domů se chystají vpadnout developeři a postavit tady až 20 nových apartmánů. Místní se ptají, zda s takovou ještě z Krušných hor něco zbude. Budiž jim útěchou, že v nájezdech nenažrané smetánky nezůstane jejich obec sama. Fuck you pracháči!

Ještě než si po obědě Méďa stačil utřít ústa do ubrousku, dostal befell, aby se pochlapil, nečuměl jak štěně odervaný od cecku na déšť za oknem, protože pojedeme na výlet.