Neberu svátky na lehkou váhu

30.04.2021

Zítra je sobota 1. května, a to kromě definitivního vítězství jara nad zimou znamená také Svátek práce. Pár let už ho slaví každý po svém. Pryč jsou doby alegorických vozů a dlouhých průvodů, třepetajících vlaječkami, které národ fasoval od předsedů ROH. Ulicemi se už netáhne vůně párků s hořčicí a ušní bubínky neproráží proslovy potentátů ani řízná dechovka. Časy se mění.

Jediné, co se nezměnilo, je skutečnost, že se na Prvního máje nemaká. Až na výjimky, samozřejmě. Někdo vypadne z města, jiný do garáže na točený nebo na panáka a křehké bytosti, jako jsou ženy a zženštělí muži, se vrhají do rozkvetlého sadu. Líbají se pod třešněmi, které v tuto dobu slouží jako půvabné pozadí jejich hrátek. Zastánci tradice argumentují romantikou a upevňováním vztahu. I když k zahození není ani příležitost vytvoření emocionálně pikantních snímků na sociální sítě.

Málokdo ale ví, že i den před 1. květnem je zasvěcený práci. A nemyslím . pouze fakt, že je pátek, a tak jste museli mašírovat ke strojům. OSN totiž vyhlásila 30. duben jako Den pracoviště. Jeho smyslem má být zlepšování pracovních vztahů, navazování pracovních přátelství a osobní rozvoj ve všeobjímající přátelské atmosféře na pracovišti. Přestože jsem přesvědčená, že jde o další účelově vytvořený svátek, abychom práci milovali víc než bližního svého, líbí se mi.

Dokonce jsem si pečlivě dnešek naplánovala, abych oslavy Dne pracoviště neodbyla jen tak ledabyle.

V první řadě se věnuji zlepšování pracovních vztahů ve svém home office. Poprosím v pauze u kávy manžela, aby vyprávěl nějakou veselou historku ze svého zaměstnání. Společně se zasmějeme pointě, (pokud nějaká bude) a vztahy se o fous upevní. Než se pustím do dalších pracovních úkolů a manžel prchne na noční, pokusím se s ním ještě navázat pevné pracovní přátelství. Neměl by to být problém, nějaký ten pátek už se známe. No a když konečně vypadne a já budu mít večer pro sebe, vrhnu se na osobní rozvoj. Dvě sedmičky Modrého Portugala a rozsvícené svíčky na psacím stole by měly pro tento náročný úkol stačit.

Práci třikrát Hip, hip hurá! a přátelství na pracovišti zvlášť!

Nejnovější články na mém blogu

V prvním článku jsem psala, jak jsem propadla fenoménu metody Bullet Journal (BUJO). Vlastně se mi jako první zalíbily zápisníky BUJO, z nichž některé jsou malými uměleckými skvosty. Článek o tom, jak jsme se s Bullet Journal "potkali", si můžete přečíst tady.

"Velmi brzy zapomínáme na věci, o kterých jsme si mysleli, že je nezapomeneme nikdy. Zapomínáme na lásky i zrady, zapomínáme, co jsme šeptali a co jsme křičeli, zapomínáme, kým jsme byli.Proto je dobré, zůstaneme-li v kontaktu sami se sebou, a na to zápisníky jsou. Když chceme tohle spojení udržet funkční, musíme se spolehnout jen sami na sebe: váš...

Zítra je sobota 1. května, a to kromě definitivního vítězství jara nad zimou znamená také Svátek práce. Pár let už ho slaví každý po svém. Pryč jsou doby alegorických vozů a dlouhých průvodů, třepetajících vlaječkami, které národ fasoval od předsedů ROH. Ulicemi se už netáhne vůně párků s hořčicí a ušní bubínky neproráží proslovy potentátů ani...

Dnešek je zasvěcený Světovému dni duševního vlastnictví. Jeho cílem je upozornit na všechny skvělé ženy a muže, kteří i přes bariéry konvencí, odtrhování si od úst, ukrajování spánku a vytváření neklidu v soukromí nacházeli způsoby, jak nevděčnému lidstvu usnadnit věci všední i ty méně obvyklé.