Potulka ve vodních krajích

18.08.2021

Nevesely, truchlivy jsou ty kraje vodní... S lupínkama a Hugem na Proboštovském rybníku. Počasí jako ze sarkastického žurnálu. Museli jsme ale omrknout, jak rostou labutí mláďata. A zkontrolovat, jestli neklesla hladina řek pro ponory lodí. Klesla. Katastrofálně. 

Potok kolem rybníku už neunese ani člun že tří klacíků. Museli jsme poníženě poslat jednoduchou bárku bez vesel. Stejně se šprajcla o blbej šutr, co trčel z vody. Velké lodi (rozuměj klacky sakra) ten trapný čůrek ani nepoponesl. Navíc trochu mrholilo, což lupínky rušilo v práci. Kontrolní den není žádná prdel, když vám na lejstra kape. 

Třetí účastník zájezdu, ušatec netopejří, se jal hrabat díru. Zřejmě odvodňovací manévr. Byl jako prase až za těma ušiskama a stejně se dohrabal jen k betonu. Když jsem ho chtěla opláchnout v rybníku, vyjel po něm labuťák. Syčel jako had a hlavou vytvářel kyvadlovitý pohyb ze strany na stranu. 

My zdrhli. Hugo se nehnul ani o cenťák. Vypnul hruď a byl připravený, že tomu dlouhému krku pocuchá pera. David a Goliáš. Musela jsem šustit pytlíkem jako šílená, aby v předtuše něčeho dobrého vzdal boj a přiběhl.

Načež jsem kontrolní skupinku odtáhla od vody. Už v požehnaném dešti. (Jo, taky mě napadlo něco o kaluži a blátě.) Ale všem nám chutná pořád stejně.

Konec hlášení.

Nejnovější články na mém blogu

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Citáty

29.05.2022

Když se rvu z ulity, napadají mě věci...

Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...