Adventní putování Divadla V Pytli

19.12.2020

Petr Stolař: Rozestupy máme ošetřený. Maximálně po třech, jako tři králové. Ovce jsem raději rozpustil, takže početnější skupiny nejsou. Tři králové jdou bez velbloudů, bez zvířat, aby netvořili velké shluky... Je tu celkem 21 betlémských postaviček.

Petr Stolař, principál Divadla V Pytli, měl organizaci sobotního Adventního putování na Zámeckém náměstí a v parku v malíku. I když ho trochu překvapila informace, že se ztratil jeden velbloud a z druhého jsou špekáčky připravené u Římana k rožnění.

Stolař: Jestli sis všimla, u Římana je hromada od vykopaného stromku. Tak jsem mu řekl: Hele, normálně to prodávej jako velbloudí lejno. To tady v Čechách lidi jen tak neuvidí.

Návštěvníci Rodinného adventního putování byli skvělí. Dodržovali doporučené rozestupy, byli v pohodě, jen jich mohlo být trochu víc...

Stolař: No, hele, já jsem rád, že tu nejsou davy. Přemýšlel jsem, jestli to nemám na poslední chvíli zrušit. Dát smajlíka, že se to nekoná. On nikdo pořádně neví, kdo to pořádá. Hodili to na mě...

Vloni jste řádili i uvnitř, v zámku...

Stolař: To jo, ale teď si vzpomněli všechno utípnout už v pátek... Včera jsme byli ještě v Praze, chodovská tvrz. Nikdo nemohl, tak jsme to vzali. Buď jsou lidi v karanténě nebo v práci.

Třeba se jim nechce, mají roušek plný zuby.

Stolař: Tady herci roušky nemají. Jak by lidi poznali, kdo je Josef a kdo Marie? Jedině, že by si vyfotili obličej a vytiskli ho na roušku. Na druhou stranu bych pak já mohl jít třeba za Zagorku, že jo?

Kolem prošli tři králové.

- Pořád se couráš, přidej, takhle to do Betléma nestihneme.

- Já se necourám, ale ten beran je hrozně těžkej...

Stolař: Pánové, nehádejte se nám tady ve svaté chvíli!

- Kašpar mi odvázal velblouda a svádí to na mě, že se mi ztratil.

Stolař: Nespěchejte, máte přece dorazit až šestého ledna!...

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.