Virus, co umí zamávat se zbytky tolerance

Včera jsem chvíli pročítala diskuse kolem roušek. Dostala jsem se k postu známého výtvarníka a pedagoga. Sršela z něho nenávist, urážky a ponižování těch, kteří roušky odmítají. Nekompromisně, bez empatie, tolerance, zimničně a jedovatě. Primitivní útok. Od někoho, kdo se jinak prezentuje v póze moudrého myslitele. 

V tom dštění síry ho podporovala jeho fans, česká výtvarnice, která žije ve Francii. Byla tu zrovna na návštěvě a Českou zemi přirovnala k Bangladéši... 

Uvědomila jsem si, jak se ve společnosti stupňuje netolerance a nenávist. Situace, která nahrává manipulátorům a diktátorům: Stádo se popere, tu a tam se rozerve na kusy a nakonec bude daleko povolnější. Ve výsledku sežere všechno, co mu předhodíme. Bude tou válkou uvnitř tak vyčerpané, že nenajde sílu se ozvat. Nebude mít sílu cokoli podniknout. Bude tvárné a poslušné. 

To je cesta do pekel. 

Každý má právo na odlišný názor.

Stejně, jako my.

Takže než dotyčného začneme lynčovat a ponižovat, pojďme si zamést svoje hřiště. Všichni ho máme zaneřáděné problémy a k dokonalosti na míle daleko. 

A jen sebestředný, arogantní hlupák může chtít, abychom vnímali, cítili a mysleli jako on.