Včera jsem pročítala diskuse kolem roušek. Dostala jsem se k postu známého výtvarníka a pedagoga. Sršela z něho nenávist, urážky a ponižování těch, kteří roušky odmítají. Nekompromisně, bez empatie, bez tolerance, bez analýzy situace, zimničně a jedovatě. Primitivní útok od někoho, kdo se dlouhodobě prezentuje v póze moudrého myslitele. 

V tom dštění síry ho podporovala jeho fans, česká výtvarnice, která žije ve Francii. Byla tady na návštěvě a Českou zemi, v souvislosti s odmítači roušek, přirovnala k Bangladéši... 

Uvědomila jsem si, jak netolerance a nenávist dokážou i z moudrých lidí udělat hlupáky. Jak podobné situace nahrávají manipulátorům a diktátorům: Stádo se popere, rozerve na kusy a nakonec bude povolnější. Ve výsledku sežere všechno, co mu manipulátor předhodí. Bude tak vyčerpané, že nenajde sílu se ozvat, nebude mít snahu se bránit. Bude jen tvárné a poslušné. 

To je cesta do pekel, vážení. Každý má právo na svůj názor. A rovněž právo, aby za svůj názor nebyl vláčen kamením. Pokud tohle popíráme, pak nestojíme ani za zlámanou grešli. Jenom arogantní hlupák může totiž vyžadovat, abychom vnímali, cítili a mysleli naprosto stejně, jako on.