Na tvary číslovek DVĚMI nebo DVOUMA jednoduše zapomeňte. Vygumujte si je
z hlavy. Obrňte se proti nim pevnou zdí, držte si od nich pořádný odstup, braňte se! Nepouštějte si je vůbec k tělu!
S chybným tvarem číslovek dva a oba se setkávám často. Už jste určitě viděli napsané s "obouma ženama" nebo "dvěmi muži" (brrrrrr) a možná se vám v tu chvíli dělaly jako mně mžitky před očima. Pokud ne, třeba v tom taky trochu bruslíte a zrovna teď si říkáte: "Co se ti na těch tvarech sakra nelíbí?" Potom si vtlučte do hlavy následující pravidlo:
Tvar oběmi nebo dvěmi je NEPŘÍPUSTNÝ. Stejně jako NESPISOVNÉ tvary dvouma nebo obouma.
Zapsat za uši jednou pro vždy a basta!
Pokud se ošíváte, že je to trochu divný, pak máte trochu pravdu. Moc si ale nepomůžete.
U číslovek dvěma a oběma nám totiž zůstaly v českém jazyce ukotvené tvary dvojného čísla, duálu. To je tvar, který označuje třeba párové končetiny těla. Kategorie dvojného čísla už zanikla, ale u několika tvarů skloňování číslovek dva, oba se drží zuby nehty. O tom, jak správně číslovky obě a dvě skloňovat, rozhoduje rod podstatného jména.
Vyskloňujeme číslovky dva a oba na příkladu stromy a muži.
1. pád: dva stromy - oba muži
2. pád: dvou stromů - obou mužů
3. pád: dvěma stromům - oběma mužům
4. pád: dva stromy - oba muže
5. pád: dva stromy - oba muži
6. pád: dvou stromech - obou mužích
7. pád: dvěma stromy - oběma muži
PŘÍKLADY:
Reportérka dělala rozhovor s oběma muži.
Prořežeme větve jenom u dvou stromů.
Byl tam kostelík se dvěma věžičkami.
Mluvili jsme o obou možnostech.
Vyskloňujeme s podstatnými jmény ženy a města.
1. pád: dvě ženy - obě města
2. pád: dvou žen - obou měst
3. pád: dvěma ženám - oběma městům
4. pád: dvě ženy - obě města
5. pád: dvě dívky - obě města
6. pád: dvou dívkách - obou městech
7. pád: dvěma dívkami - oběma městy
Příklady:
Sešla jsem se s oběma spolužačkami.
Viděla jsem kočku se dvěma koťaty.
Oběma dívkám věnoval zpěvák autogram.
U dvou postelí nebyla povlečená peřina.
Možná si říkáte, že si takovou spoustu podob nemůžete zapamatovat? Jak jsem uvedla v úvodu, pomůže vám, když si tvary dvěmi, oběmi a dvouma, obouma jednoduše zakážete. A pak už to máte z poloviny v suchu.
Cejch na rodičovským svědomí. Kdo může odpřisáhnout, že u prvního dítěte nedělal chyby? Houbeles. Nasekali jsme jich spoustu, abychom u těch dalších už mohli dělat ramena. Byla jsem také první dítě svých rodičů, tak vím své. Vím, jaké břímě nám prvorozeným rodiče do vínku naloží a jak se pod ním často ohýbáme ještě ve stáří.
S Hugem na našich večerních, veskrze romantických procházkách sledujeme západ slunce.
Všimla jsem si, že frčí selfíčka s domácími mazlíčky. Tak jsme s Hugem taky jedno spáchali. V teplické Zámecké zahradě. Přestože jsem tou dobou měla být někde docela jinde a pracovat.
Často se zamiluju. Tak, z ničeho nic. Nepotřebuju dlouhý kecy ani romantický večeře. K rozpumpování herzny mi stačí málo. Například suchý strom, co trčí proti blankytnému nebi. Těsná ulička, kde chrní historie, neposkvrněná ambiciózním architektem. Stará vrata, do kterých truhlář vepsal báseň o lidském umu. Svítání a stmívání. Chaloupky rozkutálené...
A bez ohledu na to, jaký bude tenhle školní rok, jsme na něho moc pyšní. Svůj první den obstál s chlapským šarmem. Když vešel do třídy, rozhlédl se a okamžitě zamířil do první lavice v prostřední řadě. (Vzpomněla jsem si na sebe, jak jsem se snažila pokaždé tvrdě probojovat co nejdál od tabule. ) Dokonce se předvedl jako džentlmen...
Nic, co plácá křidélky, před ním není v bezpečí. Nic, co se jen trochu pohne, neunikne jeho výpadům. Nic, co jen trochu připomíná žrádlo, nemine jeho papuli.