Podzimní čundry

05.10.2018

První říjnový pátek je tady a já si nostalgicky fňuknu. Vzpomněla jsem si na naše podzimní víkendové čundry. Na buzení do rán, kdy se nad ostřicí valily těžké mlhy, do kterých se zubilo vyžilé slunce.
Prsty nám přimrzaly k ešusu. Každý byl stočený do deky, do sebe a neměl náladu mluvit. Z kapsy se lovily navlhlé cigarety, protože jsme při kouření měli pocit, že se alespoň trochu zahřejeme. Když se rozdělal oheň a uvařil čaj, blbá nálada pomalu opadla.
Přes ta děsivě studená rána a rýmy, které jsme si domů přitáhli, jsme se těšili na další výšlap. Jezdilo se do prvního sněhu. Pak se netrpělivě čekalo až sleze, abychom mohli zase na jaře vypadnout.
Znám ale cvoka, který vyrážel i přes zimu. Sám, protože s ním nikdo jezdit nechtěl. Blázna, který přespával v uplácaném sněhovém iglů a vracel se vždycky v takovým rauši, že jsem mu to těžce záviděla.

Viď, bratříčku? 

Mohlo by vás zajímat...

K většině hradů vedou cesty vzhůru, do kopců. Trochu námahy, kterou musí člověk vynaložit, aby se k nim vyškrábal, se v cíli vrací měrou vrchovatou. Genius loci těch míst bývá úchvatný a empatické i romantické duše hluboce zasahuje. Historické monumenty, které na krajinu shlíží už stovky let, vnímáme se zvláštním vzrušením. Jako oživlé filmové...

První Velikonoce, kdy od svého bratra nebudu mít zadek zmalovaný modrými pruhy. Taky to bude poprvé, co jsem se přes vajíčkové svátky, kůzlečí mordy, beránky krájené na sto kusů a opilecké šílenství přenesla bez újmy. Užívám si dobře rozjetý sólo mejdan. Nemusela jsem si ani trhat obličej do úsměvu, odpovídat na přání sousedů a tvářit se mile. Taky...

V Řecku začíná příprava na Velikonoce tři týdny před tzv. Čistým pondělím, kdy hospodyňky celý den myjí nádobí a děti pouštějí draky. O víkendu se konají zabíjačky, aby si lidé užili maso, než se ho budou muset na 40 dní úplně vzdát.

Na sociálních sítích se objevil příspěvek paní, která líčila, jak starší žena na zastávce zničehonic upadla a "zůstala ležet v bez vědomí".

V Hřebečné u Abertam řeší, jak se bránit nájezdným chacharům. Do obce se třemi desítkami domů se chystají vpadnout developeři a postavit tady až 20 nových apartmánů. Místní se ptají, zda s takovou ještě z Krušných hor něco zbude. Budiž jim útěchou, že v nájezdech nenažrané smetánky nezůstane jejich obec sama. Fuck you pracháči!

Ještě než si po obědě Méďa stačil utřít ústa do ubrousku, dostal befell, aby se pochlapil, nečuměl jak štěně odervaný od cecku na déšť za oknem, protože pojedeme na výlet.