Folklor jako výživa kořenů

15.09.2020

V Kostomlatech pod Milešovkou se v sobotu 12. září konal 10. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. Poprvé po devíti letech, protože před tím se soubory sjížděly do parku v Třebívlicích. Podle jedné z organizátorek, Jitky Dolejšové, by měl v Kostomlatech už zůstat. A to je fajn. Ve všech ohledech.

Akci pořádali duchcovští baráčníci ve spolupráci s Obcí Kostomlaty. Na vymazleném revitalizovaném náměstí nastoupily Folklorní soubor Krušnohor, Krušnohorská dudácká muzika, dechový soubor Severka, country kapela Eldorádo, bavič Milan Pitkin, Regius Band Jitky Dolejšové a taneční soubor Zulay Fonsecy z Venezuely.

Jitka Dolejšová, spoluorganizátorka a zpěvačka skupiny Regius Band:

Vy a Kostomlaty

"Jsem rodačkou Kostomlat. Ti starší mne znají od dětství a já zase je. Jsou mou nedílnou součástí a mám je ráda. Mám tam rodinu, spolužáky, přátele a příznivce. Obec navíc žije velice kulturně, rodáci i obyvatelé si váží činorodosti a tradic obce. 

Festival a Kostomlaty

Po dokončení úprav na náměstí je tam dostatečný a příjemný prostor. Díky velké vstřícnosti starostky Evy Krejskové a zastupitelů obce zde účastníci akce našli vše potřebné. Doposud se festival konal v Třebívlicích. 

Festival a vy

Jsem ráda, že návštěvníci festivalu ocenili folklor, kroje, krojované baráčníky a lidovou písničku. Škoda jen, že letošní jubilejní ročník nemohl být kvůli covidu obsazen větším počtem zahraničních souborů. Jsem ale přesvědčena, že příští ročníky už budou zastoupeny lépe. Folklór a písnička nikdy nevymřou. Tradice si nese každý z nás ve svém srdci, aniž bychom to někdy tušili."

Autorka a folklór

Bývaly doby, kdy jsem přemýšlela o sabotáži rádia, ze kterého si rodiče pouštěli dechovku. Od havy po duši v černém a se srdcem nadupaným Depeche Mode jsem se šklebila, když někde skotačily soubory krojích. S kámoškami jsme s oblibou na rockových mejdanech parodovaly jejich známé "Juuuch!".

Tyhle pocity přežily pubertu, dospělost, postupné moudření a lidovky setrvávaly na odstavné koleji zájmu. Do doby, než jsem se na pět let odstěhovala na jih, kde se bez dechovky a folklorních souborů neobešla žádná akce. Já ty akce objížděla, psala jsem o nich, mluvila s lidmi a ke svému údivu zjistila, že mi je s nimi neskutečně dobře. Obdivovala jsem jejich bezprostřednost, radost, kterou jim hudba, tradice, písničky, folklór a všechno, co k němu patří, poskytovaly.

Také jsem zjistila, že tam dole na jihu si lidé své tradice udržují proti všem proudům dob, proti úšklebkům, proti invazi desítek hudebních stylů, proti času. A své kořeny brání s hrdostí, velkorysým úsměvem i nadhledem.

Naučili mě, že je směšné pasovat se do role soudce a odsuzovat něco jen proto, že to nekoresponduje s mým srdečním tepem. Jak důležitá je tradice a jak je potřeba ji chránit a připomínat. Protože ať máme hudební, taneční nebo módní apetit jakýkoliv, kořeny máme jenom jedny. 

Mohlo by vás zajímat...

Některé rozhovory by se mohly táhnout hodiny. Většinou to bývají ty, na které se mi zpočátku vůbec nechce.

Led 02

Rok 2022

(Kliknutím na obrázek se článek otevře.)

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...