Létající špagety a štětconoš ve Fokus kafe

25.09.2020

Fokus kafe ve Školní ulici je prostor, kde pracují lidé s různým postižením. Převážně ti, v nichž uvízlo něco z minulosti, nebo si v sobě nesou něco z dětství a jejich psychika se s tím neumí srovnat. V kavárně obsluhují a provádějí potřebný servis pod vedením pracovních asistentů. Učí se profesi a zvládání zátěže. Tím, že si tady dáte kávu, něco dobrého na zub, těmto lidem a prospěšnému projektu pomůžete.

Význam projektu si uvědomila i Jana Vachoušková, zástupkyně ředitele trojlístku škol - obchodní akademie, průmyslovky a hotelové školy, když hledala vhodné místo pro výstavu fotografií ze soutěže FotoAréna. Vedoucí kavárny se nápad zalíbil. "Holky" se pustily do díla a je hotovo. Snímky visí, prostředí kavárny získalo působivý rozměr a lidem, kteří vám donesou kávu, se v něm i dobře pracuje. 

Výstava začala vernisáží v úterý 22. září. Dorazilo na ní vzhledem k situaci jen pár lidí. Víte, když něco děláte s nadšením, nezájem zamrzí. Ostatně, o tom by mohly vyprávět zástupy pořadatelů. Nicméně, v tomhle případě se na nízkém počtu lidí podepsala i aktuální vládní opatření a médii uměle vyvolávaný strach, ruku v ruce s výslednou nechutí dělat v téhle době cokoli.

Stručně k soutěži

FotoArénu vyhlásilo vedení jmenovaných škol poprvé v roce 2019. Zvítězil snímek Lázeňské ticho Jana Macka (HŠ), který visí v kavárně kousek od dveří. (Ten snímek, ne Macek.) O pořadí jednotlivých prací rozhodovalo osm erudovaných fotografů. Tři nejlepší snímky z roku 2019 najdete zarámované.

Na podzim 2019 vyhlásili pořadatelé stejnou soutěž pro žáky základních škol. Zazářily snímky Tomáše Vlasatého (BGZŠ) a jeho vítězná fotografie Zámecká zahrada.

Začátkem letošního roku se konal druhý ročník FotoArény. Doporučuji z něho třeba snímky Ranní káva a Buon Appetito Jana Macka. Skvělé jsou ale i ostatní fotografie. Například Matyáše Laciny (SPŠ), Kateřiny Jelínkové (HŠ) nebo Lukáše Rychetského (SPŠ). Vlastně, co to do vás roubuju. Úžasné jsou všechny práce. Umění, i když to řada kritiků nerada slyší, je čistě osobní záležitost. A jaký si k vystavenému dílu vybudujete vztah, je jen a jen vaše věc.

A ještě k té blbé době

Návštěvu výstavy, potažmo kavárny Fokus kafe, doporučuji jako účinné antidepresivum. Dejte si některou z káv, poseďte, potěšte oko, třeba i žaludek, spojte všechny své nabyté pocity a dojmy, klidně si třeba mlčte, nebo jen pozorujte a věřte, že odejdete, jak po povzbuzující lázni.

Jo, ještě něco. Od pondělí do čtvrtka sem můžete zajít v době 10-18 hodin, v pátek mají až do 22 hodin. O víkendech a svátcích je tu zavřeno. A taky je tam návštěvní kniha, tak dejte vědět, že jste dorazili.

Nejnovější články na mém blogu

Vrátili jsme se z Modrodomu v Dubí. Z promítání dokumentu o historii sklářství v Krušných horách. (Kdo ho neviděl, jakoby tu nežil.) Dobře zpracované. Lidsky podané. Nechyběly emoce, příběh...

I příběh by tady šel docela lehce načrtnout. Třeba s příchutí chilli, vypěstovaných u mistra Hitchcocka. Jenomže nám, co víme, je z toho místa spíš smutno. Dnes jsem šla kolem a vůbec nic se tady za ta desetiletí nepohnulo směrem k naději.