FOTOSTORY - Řetenice

20.02.2021

Včera jsem se protáhla kolem Perly v Řetenicích. Nostalgie na krovkách, rozstřílená na cimpr campr. Na druhou i na tu první. 

Potkala jsem pána, který domlouval svému psovi a očividně neměl navrch.

Kluka, co vypadal jak idiot, protože si nahlas povídal sám se sebou. (Tu záušnici fakt není vidět.)

Pár, který se olizoval v jednom z podchodů a nebyly mu žinantní výkaly všude kolem.

Chlápka s flaškou, jak stojí opřený čelem o výlohu desetipatráku a odpočítává, kdy se odporoučí k zemi.

Bandu bezďáků ve výborné náladě a jednu girl v darované minisukni s koketně přehozenou nohou přes nohu.

Vietnamku, která vyběhla před krám mezi bedny se zeleninou a rozhlížela se, jako kdyby čekala delegaci z Marsu.

Taky tři lidi na zastávce, který ale nebyli ničím zajímavý.

Pár pohozených flašek a celkově obstojný chlív.

Což je ostatně už taky trochu nuda. No, bejvávalo tu i líp... 

Mohlo by vás zajímat...

Prcháte konečně někam na dovolenou? Pak si vytvořte do svého Journalu projekt Dovolená, abyste na nic nezapomněli a aby vás nic nezaskočilo.

Pohled týraného štěněte... Prý, jestli jsem někdy slyšela o počasí, do kterého bys psa nevyhnal?????!!!!! Tak nad ním stojím, statečně moknu, protože obě ruce mívám zaměstnané tím, jak ho chytám, odněkud vynořuju, rvu mu nedefinovatelné předměty z huby a ten deštník už nemám čím držet.

Ne z každého vyroste slavný malíř. Ne všichni, kteří objevili kouzlo tvarů, barev a kompozice budou ve světě výtvarného umění něco znamenat. Přesto, i kdyby nic, malování, kreslení a výtvarná tvorba obecně dopřávají tvůrcům relaxaci, možnost vyprostit se z přetechnizovaného světa a nacházet v sobě netušené ostrovy.

Svět je plný úkladů, ale i báječných překvapení. Takový motýl... Je nepolapitelný, divně křehký a lítá! Tohle chlupatý čtyřnožec neumí, i kdyby se na uši stavěl. Huga ta nová zkušenost trochu rozesmutnila. Ba co víc, vracel se domů s vráskou na čele a dnes asi nebude mít klidný spánek.

Svět už je zase v pořádku.Zvykám si dávat bacha, na co a na koho sedám, všechno, co jde rozkousat, jsem přesunula do výšky minimálně 1 metru, znovu se učím, že hračkou může být klíďopíďo i šanon s dokumenty, zase si připadám jako tyran, když jím a ty obrovský oči pode mnou žadoní bez úspěchu.