Včera jsem se protáhla kolem Perly v Řetenicích. Nostalgie na krovkách, rozstřílená na cimpr campr. Na druhou i na tu první. 

Potkala jsem pána, který domlouval svému psovi a očividně neměl navrch.

Kluka, co vypadal jak idiot, protože si nahlas povídal sám se sebou. (Tu záušnici fakt není vidět.)

Pár, který se olizoval v jednom z podchodů a nebyly mu žinantní výkaly všude kolem.

Chlápka s flaškou, jak stojí opřený čelem o výlohu desetipatráku a odpočítává, kdy se odporoučí k zemi.

Bandu bezďáků ve výborné náladě a jednu girl v darované minisukni s koketně přehozenou nohou přes nohu.

Vietnamku, která vyběhla před krám mezi bedny se zeleninou a rozhlížela se, jako kdyby čekala delegaci z Marsu.

Taky tři lidi na zastávce, který ale nebyli ničím zajímavý.

Pár pohozených flašek a celkově obstojný chlív.

Což je ostatně už taky trochu nuda. No, bejvávalo tu i líp...