GLOSA: Piky piky na hlavu

10.04.2019

Zastupitelé Krupky, vyjma opozice, si oblíbili tajné hlasování. Jenom na svém posledním zasedání využili této možnosti dvakrát. Jednou v případě prodeje pozemků společnosti Jabloňový sad a podruhé při zcela obligátní žádosti o prominutí dluhu.

Přestože z řad příznivců tajného hlasování, v čele se starostou, zazněla obhajoba zvoleného postupu tím, že jde o demokratičtější způsob, než je hlasování veřejné, mám jiný názor. Nepřipadá mi správné, když se zastupitel, kterého jsem zvolila, schová za dveře jako malý kluk a tam tajně, bez drzé přítomnosti veřejnosti vyjádří své rozhodnutí. A už vůbec nevím, co to má společného s demokracií. Ohánět se s ní bylo irelevantní. Neb jak říkají hloupí voliči, co nemají právo vědět, jak rozhodují jimi volení zastupitelé: Bylo to celé trochu mimo mísu.

Přesto zákonu o obcích, který řeší požadavek na veřejnost zasedání zastupitelstva obce, neodporuje, pokud se z legitimních důvodů k tajnému hlasování přistoupí. Zákon je tedy na straně krupských zastupitelů. Předpokládá totiž, že některé procedurální otázky budou upraveny v jednacím řádu zastupitelstva (§ 96) a způsob hlasování lze za procedurální otázku považovat. Nicméně, i právník Adam Furek z odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR vnáší do uvedeného způsobu hlasování špetku pochybnosti, cituji: "To, že tajného hlasování může být v konkrétním případě zneužito ke snižování odpovědnosti členů zastupitelstva obce za přijatá rozhodnutí, je otázkou politické odpovědnosti členů zastupitelstva, nikoli důvodem pro konstatování nezákonnosti."

Shrnuto, krupští zastupitelé v případech tajného hlasování postupovali a postupují plně v souladu se zákonem. Ať se to někomu líbí nebo ne. Jak oni sami hodnotí míru své osobní politické odpovědnosti, to už je jen na nich. A na voličích je zvážení všech pro a proti až půjdou přístě k volební urně.

Dovolím si na závěr vzpomínku na svoji prostořekou redakční kolegyni. Ta krátce po revoluci, v roce 1991, po tiskovce jednoho z ministrů, ve zcela jiném čase, v jiných souvislostech a na zcela jiné politické úrovni prohlásila: "Znám jen dva druhy politiků. Ty, kteří mají koule a ty, co se s hnědým proužkem na spodním prádle už narodili."   

Mohlo by vás zajímat...

V prvním článku jsem psala, jak jsem propadla fenoménu metody Bullet Journal (BUJO). Vlastně se mi jako první zalíbily zápisníky BUJO, z nichž některé jsou malými uměleckými skvosty. Článek o tom, jak jsme se s Bullet Journal "potkali", si můžete přečíst tady.

"Velmi brzy zapomínáme na věci, o kterých jsme si mysleli, že je nezapomeneme nikdy. Zapomínáme na lásky i zrady, zapomínáme, co jsme šeptali a co jsme křičeli, zapomínáme, kým jsme byli.Proto je dobré, zůstaneme-li v kontaktu sami se sebou, a na to zápisníky jsou. Když chceme tohle spojení udržet funkční, musíme se spolehnout jen sami na sebe: váš...

Zítra je sobota 1. května, a to kromě definitivního vítězství jara nad zimou znamená také Svátek práce. Pár let už ho slaví každý po svém. Pryč jsou doby alegorických vozů a dlouhých průvodů, třepetajících vlaječkami, které národ fasoval od předsedů ROH. Ulicemi se už netáhne vůně párků s hořčicí a ušní bubínky neproráží proslovy potentátů ani...

Dnešek je zasvěcený Světovému dni duševního vlastnictví. Jeho cílem je upozornit na všechny skvělé ženy a muže, kteří i přes bariéry konvencí, odtrhování si od úst, ukrajování spánku a vytváření neklidu v soukromí nacházeli způsoby, jak nevděčnému lidstvu usnadnit věci všední i ty méně obvyklé.