GLOSA: Piky piky na hlavu

10.04.2019

Zastupitelé Krupky, vyjma opozice, si oblíbili tajné hlasování. Jenom na svém posledním zasedání využili této možnosti dvakrát. Jednou v případě prodeje pozemků společnosti Jabloňový sad a podruhé při zcela obligátní žádosti o prominutí dluhu.

Přestože z řad příznivců tajného hlasování, v čele se starostou, zazněla obhajoba zvoleného postupu tím, že jde o demokratičtější způsob, než je hlasování veřejné, mám jiný názor. Nepřipadá mi správné, když se zastupitel, kterého jsem zvolila, schová za dveře jako malý kluk a tam tajně, bez drzé přítomnosti veřejnosti vyjádří své rozhodnutí. A už vůbec nevím, co to má společného s demokracií. Ohánět se s ní bylo irelevantní. Neb jak říkají hloupí voliči, co nemají právo vědět, jak rozhodují jimi volení zastupitelé: Bylo to celé trochu mimo mísu.

Přesto zákonu o obcích, který řeší požadavek na veřejnost zasedání zastupitelstva obce, neodporuje, pokud se z legitimních důvodů k tajnému hlasování přistoupí. Zákon je tedy na straně krupských zastupitelů. Předpokládá totiž, že některé procedurální otázky budou upraveny v jednacím řádu zastupitelstva (§ 96) a způsob hlasování lze za procedurální otázku považovat. Nicméně, i právník Adam Furek z odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV ČR vnáší do uvedeného způsobu hlasování špetku pochybnosti, cituji: "To, že tajného hlasování může být v konkrétním případě zneužito ke snižování odpovědnosti členů zastupitelstva obce za přijatá rozhodnutí, je otázkou politické odpovědnosti členů zastupitelstva, nikoli důvodem pro konstatování nezákonnosti."

Shrnuto, krupští zastupitelé v případech tajného hlasování postupovali a postupují plně v souladu se zákonem. Ať se to někomu líbí nebo ne. Jak oni sami hodnotí míru své osobní politické odpovědnosti, to už je jen na nich. A na voličích je zvážení všech pro a proti až půjdou přístě k volební urně.

Dovolím si na závěr vzpomínku na svoji prostořekou redakční kolegyni. Ta krátce po revoluci, v roce 1991, po tiskovce jednoho z ministrů, ve zcela jiném čase, v jiných souvislostech a na zcela jiné politické úrovni prohlásila: "Znám jen dva druhy politiků. Ty, kteří mají koule a ty, co se s hnědým proužkem na spodním prádle už narodili."   

Mohlo by vás zajímat...

Vejšlap po vrcholcích Krušných hor. Sice jsme nedošli do plánovaného cíle, kterým byl původně nejvyšší vrchol Krušných hor, Pramenáč, protože ta nána v navigačním centru si dělala z lidí prdel a navedla nás opačným směrem, i tak to ale stálo za všechny puchejře.

Nikdy jsem úsměvy neplýtvala. Kdybych byla mužskej, říkali by: Hele, támhle jde ten bručoun, jako kdysi o mém tátovi. A jako ženská? Raději to nechci vědět.

Zář 18

No 2

Bílému někdy trvá věky,

Včera jsem musela šmírovat online zastupko, tak byla k večeři rychlovka. Chleba a to, co najdeš v lednici. Namazaný krajíc s paštikou jsem dozdobila plátkem sýra a rajčátky. Chleba jsem přeložila, aby se paštika neválela halabala na povrchu, neb by při psaní hrozil její přenos do ofiny, na triko nebo na klávesnici. Znám se.
Už dlouho jsem přeložený...

Vyběhla jsem do noci. Za štěkotem psa. Nikde nikdo. Jen modrá okna hlídačů televizí.