Já na tom dělám, ne, že ne

09.08.2019

JÁ NA TOM DĚLÁM, NE, ŽE NE... 
(O Igimarasussukovi, který jedl své ženy)
---
Zatím alespoň ťuky z vernisáže, věnované ilustracím k inuitským pověstem a legendám, jejichž autorem je Aron z Kangequ. Výstavu uvedl ve středu 7.8 ve Výstavní síni U kostela v Bílině Zdeněk Lyčka. Ano, to je ten pán na snímku, připravený vzlétnout, který inuitské pověsti a legendy přeložil z grónštiny pro jejich knižní vydání. 

Jak jsem napsala bezprostředně po vernisáži u sebe na zdi, podle názvu: O Igimarasussukovi, který jedl své ženy, jsem čekala pořádný mazec.
---
Dojmy, které se ve skutečnosti dostavily, byly úplně jiný kafe. Budu je uvnitř nějaký čas převalovat a trávit, než vypracuju odpovídající reflexi. Nesporně obdařenou hlubokými emocemi, které v zájmu vašeho psychického zdraví propasíruju umírněností, než je vrhnu na monitor. Aby se vám po jejím přečtení nerozlítaly doma noční můry.

Jestliže mi prdíte na reflexe a podařilo se mně ve vás vzbudit zvědavost, běžte se na výstavu podívat třeba hned. (Nepřipravení a na vlastní nebezpečí.)
---
Otevřeno mají od čtvrtka do neděle, v době od 13 do 17 hodin.
---
AD FOTO:
1. Autor překladu, Zdeněk Lyčka na bílinské vernisáži.
2. Texty k jednomu z mnoha vystavených čtyřlístků ilustrací. (Ať trochu víte, do čeho jdete):

- Navaranaaq zničila jejich vřelé přátelství, proto ji za trest usmýkali.

- Ipiutaarsukova babička letí nad kajaky a používá při tom malíčky jako křídla.

- Zabili Pameega.

- Přítel pojídá spolubydlící.

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.