Dnes slaví narozeniny mé prostřední dítě. Synátor, který se vymezil proti netoleranci a konzumnímu způsobu života už na základní škole. Učitelé si při jeho filosofických vystoupeních v hodinách sahali na dno svých psychických i pedagogických sil.
Bývaly s ním pěkně krutý dny. Třeba když se rozhodl, že navštíví na kole dívku, která byla jednou z mnoha, nicméně v tom davu fanynek nějak vyčnívala. Problém byl, že se nacházela v Plzni a Miky, kterému bylo v té době 13 let, vyrazil z Háje u Duchcova. Nikomu neřekl nic.
Žádné mobily. Žádné povědomí o tom, kam s tím kolem zmizel. Já o půlnoci už na hadry. Policajti s vysílačkami a zbytečnými otázkami. Chtělo se mi strachem zvracet. A pak se objevilo světlo jeho kola. Prý: Mami promiň, dřív jsem to nestihl. Nezabila jsem ho...
Vyrostl z něho úžasný člověk. Dokonce se mám ve spoustě věcech od něj co učit.
Ta fotografie je stará víc než dvacet let. Mám ji ale hrozně ráda. Vykecá toho o něm totiž víc, než by on sám chtěl. Všechno nejlepší Tomule. ❤️
V sobotu 26. listopadu v 18 hodin se na oratoriu kostela na Zámeckém náměstí koná vernisáž tradiční vánoční výstavy keramických děl Aleny Marie Kartákové. Letos jde o výstavu jubilejní, 25. v pořadí. A o výstavu první, na které bude chybět Pavel Karták. O výstavě, odcházení i poznávání jsme připravili s Alenou Kartákovou rozhovor. Najdete ho tady.
Setkání s Pepou Šutarou. Pracovně osobní. Po dvou hodinách a litru kapučína jsem maroda odvezla za přítelkyní. (Rockera uřvanýho. ) Protože su hodné děvče. I přesto, že vím, že se mi laskavost nevyplácí. Vždycky se po ní něco přihrne.
Do pozdních hodin zastupitelstvo v Mikulově. Návrat lesem, co v černočerný tmě připomíná žábry žraloka. Chrammmst!!!!!!
Přimrzáme ke stereotypůmjako kostky ledu.
Hrobčická tvrz svítí od středy novou renesanční branou.
Swapuj, nevyhazuj... V Oseku měl premiéru první swap. S oblečením.