Na slovo "HOLD" narážím denně. V souvislostech, které s ním nemají co dělat. Už se zažralo jako špína do košile. Zrovna dnes další výkřik:
🧐 Hold i s takovými lidmi se člověk setkává... 🙄🤭🤔🥴
Pěkně prosím.
Hold (poctu) můžete vzdát někomu někde u pomníku, sochy, když tam budete pokládat povadlý karafiát. Hold můžete vzdát i novému králi, šéfovi, popové hvězdičce...
A pak je "HOLT".
To je přesně to slovo, které tak často potřebujete, jenomže se vám tam pořád cpe to foneticky nadržené "dé". Významově holt odpovídá slovům prostě nebo zkrátka.
Takže dnešní úlovek ještě jednou a správně:
Holt i s takovými lidmi se člověk setkává...
nebo
Počkám do zítřka, holt je to na tobě.
nebo
Jdu s ní do kina, máš holt smůlu.
K většině hradů vedou cesty vzhůru, do kopců. Trochu námahy, kterou musí člověk vynaložit, aby se k nim vyškrábal, se v cíli vrací měrou vrchovatou. Genius loci těch míst bývá úchvatný a empatické i romantické duše hluboce zasahuje. Historické monumenty, které na krajinu shlíží už stovky let, vnímáme se zvláštním vzrušením. Jako oživlé filmové...
První Velikonoce, kdy od svého bratra nebudu mít zadek zmalovaný modrými pruhy. Taky to bude poprvé, co jsem se přes vajíčkové svátky, kůzlečí mordy, beránky krájené na sto kusů a opilecké šílenství přenesla bez újmy. Užívám si dobře rozjetý sólo mejdan. Nemusela jsem si ani trhat obličej do úsměvu, odpovídat na přání sousedů a tvářit se mile. Taky...
V Řecku začíná příprava na Velikonoce tři týdny před tzv. Čistým pondělím, kdy hospodyňky celý den myjí nádobí a děti pouštějí draky. O víkendu se konají zabíjačky, aby si lidé užili maso, než se ho budou muset na 40 dní úplně vzdát.