Návštěva u našich

31.03.2020

Byla jsem za našima. Aby taky věděli, co se děje. Noviny si tady nikde nekoupí a kdo ví, jak teď funguje nebeská pošta.

Trochu jsme se zapovídali, bylo o čem vyprávět. Když jsem pak stoupala po cestě od hřbitova zpátky, měla jsem zvláštní pocit. Znáte to, nic neslyšíte, jenom ty nadržený sýkory a kosy, jinak ticho. Až na ten divný pocit. Otočila jsem se. Samozřejmě, nikde nikdo. Tak jsem si alespoň vyfotila cestu v odpoledním slunci.

Teprve doma jsem si na snímku všimla toho zvláštního paprsku (doufám, že ho vidíte taky.) Nevěřím na duchařské hlouposti, po kterých se naivkám tají dech a na pěstěné pokožce jim vyskakují pupínky vzrušení. Jsem v jádru realista a divným věcem se snažím nalézat logická vysvětlení.

Ale v tomhle případě ne.
Ani mě nenapadne.
Tohle mě hodně baví... 😉🌼