Lokalita Hrobčicka je ideální pro krátké i delší špacíry. Pro duše pragmatické i romantické. Pro hledače zážitků, ale i pro ty, kteří trpí vleklou letargií. Stačí zapíchnout prst na mapě do Hrobčic a zvolit některou z tras. Mrzlice, Razice, Tvrdín, Mukov, Holubkův Mlýn, Červený Újezd, Hradišťany.....
Zdejší krajina dokáže vyvolat těžkou závislost. Jakmile se tu jednou zlehka ochomýtnete, musíte se sem pořád vracet.
Když si připadáte ztracení, ona vám pomůže se posbírat. Kousek po kousku. Když sem dorazíte s problémy, připadají vám tady lehčí. Vnímáte s pokorou, jak nacházíte sami sebe. Jak splýváte s tichem, křikem sojky, úprkem zajíce i nekonečným prostorem.
A v žádném ročním období odtud neodejdete s prázdnou. Ona to nedovolí...
Cejch na rodičovským svědomí. Kdo může odpřisáhnout, že u prvního dítěte nedělal chyby? Houbeles. Nasekali jsme jich spoustu, abychom u těch dalších už mohli dělat ramena. Byla jsem také první dítě svých rodičů, tak vím své. Vím, jaké břímě nám prvorozeným rodiče do vínku naloží a jak se pod ním často ohýbáme ještě ve stáří.
S Hugem na našich večerních, veskrze romantických procházkách sledujeme západ slunce.
Všimla jsem si, že frčí selfíčka s domácími mazlíčky. Tak jsme s Hugem taky jedno spáchali. V teplické Zámecké zahradě. Přestože jsem tou dobou měla být někde docela jinde a pracovat.
