REPORTÁŽ: Improshow Belmondo Cup 2019

08.04.2019

Někdy jsme ve vztahu k nastupující generaci skeptičtí. Tvrdíme, že ji kromě počítače a mobilu nic nezajímá. Nahrneme všechny na jednu hromadu a vykřikujeme: To, když jsme my byli jako vy!...

Pravda je ale pořád tam, kde byla.

Pokud je dítě bez zájmu, pak byli a jsou bez zájmu o dítě především jeho rodiče. Tečka.

Po dlouhé době Jiříkovo vidění

V pátek 5. dubna jsem vyrazila na akci Improshow Belmondo Cup 2019. Lidi kolem divadla můžu. A tohle byla navíc akce pro dětské herce. Přátelský turnaj v improvizaci mezi teplickými soubory. Jezdívala jsem kdysi na divadelní festivaly, soutěže a přehlídky. Ty dojmy byly pokaždé hodně silné. Jenomže doba se mění a dnešní generace je jiná... Kdo ví, jestli to nebude ztráta času... V pátek večer... Možná budu litovat, že jsem nezůstala doma...

Ano, kousaly mě pochybnosti...

...a pustily, v okamžiku, kdy jsem vešla do teplického Kafe Fokus, kde se akce konala.

Ze všech dětí tu pršelo neuvěřitelné nadšení. (A to ještě ani nezačaly.) Sebejistota nadupaná radostí, kterou už jsem v takové koncentraci dlouho neviděla. Rozhodný nákrok k obrovskému rozmachu křídly. Panebože, jak tohle dokáže pohladit duši! Nádherní blázni, úžasní rodiče a kámoši v publiku. Přijet sem, bylo víc než dobré rozhodnutí.

Principál, učitel i kamarád

Divadelník Jaroslav Hunka, který ještě pamatuje divadlo v době klasických telefonů 😊, byl režisérem a dramaturgem akce. Léta vede divadelní soubory. Rukama mu už prošlo nepočítaně dětí, které naučil zbavit se trémy, správně vyslovovat, pracovat s mimikou, nepitvořit se, a dosáhnout kýženého účinku, zdokonalovat pohybový a mluvený projev na prknech, co znamenají svět. Má také na svědomí řadu divadelních akcí, kromě jiného i páteční Improshow.

Hned na začátku Hunka přiznal, že letošní improvizační turnaj věnoval Jean-Paul Belmondovi, který oslaví 9. dubna 86. narozeniny. "Víte, jak to se mnou je. Belmondo je můj velký vzor." Po téhle zpovědi poprosil, abychom v publiku byli shovívaví, protože se děti na improshow nemůžou dopředu připravit. Proto bychom jim měli odpustit tu a tam nějakou trému nebo nervozitu.

(Upřímně, celou dobu jsem si lámala hlavu, jak to myslel. Z těch dětí totiž nebylo nervózní žádné, byly dokonalé. Došla jsem k závěru, že jediný trochu nervózní byl sám principál. Ale myslím, že jsme mu všichni v hledišti odpustili.)

Čtyřlístek k pohledání

Akce se zúčastnily čtyři dětské soubory. Divadlo Orry jako pořadatel, Herecké studio DK Teplice, Celebrity Teplice a Řetenické národní divadlo. S režií a dramaturgií náročného turnaje pomohly principálovi Anna Kubíková a Terka Johnová. Moderátorských postů se dokonale zhostily Anna Kubíková s Eliškou Luskovou.

Atmosféra byla úžasná. Soupeři se navzájem podporovali, a i když nechybělo zdravé popichování, uměli ocenit skvělý výkon protihráče. Taková vyšší dívčí férového přístupu k soutěži, ze které by si měl vzít příklad kdejaký vrcholový sportovec.

První disciplínou byla Prskavka. Moderátorky vyvolaly jednoho z účastníků a ten musel během pár vteřin improvizovat na téma, které mu předhodilo publikum. Objevila se například Květina, Bramborák, Pivo nebo Bagr. Jestli vám teď při čtení narostla ramena, že něco tak jednoduchého byste dali levou zadní, zkuste si to. Bez přípravy jít rovnou do monologu, nezaseknout se a zároveň lidi v publiku pobavit. (Dovolte mi, abych se zasmála.) Před báječnými výkony všech dětí jsem ale smekala pomyslnou hučku z hlavy.

Rohlík s máslem v měsíční sauně

Další disciplínou byly etudy pro čtyřčlenné skupiny. Téma opět zadávalo skvěle spolupracující, i když trochu zlomyslné publikum. A tentokrát včetně zápletky. Děti musely improvizovat na dané téma a vejít se do minuty. A aby to neměly tak jednoduché, po přehrání etudy ji daly ještě jednou zpo-ma-le-ně a pak zrychleně. No prostě mazec. Zejména, když si uvědomíte, že se objevovala témata a zápletky typu: Rohlík s máslem v sauně na Měsíci, kdy se rozteče máslo. Nebo Pizzerie v ponorce, kde dojde kyslík.

Poměrně náročnou disciplínou bylo odezírání a uhadování slov. Jedno z dětí mělo na uších sluchátka, aby nic neslyšelo a hádalo, co říká kolega. Byly to hodně komické momenty. Pro publikum samozřejmě. Skutečné exploze smíchu ale přišly při etudách. Dvojice rozehrála nějaký děj a na písknutí ztuhla v sousoší. Pak přišel z chodby nic netušící kolega, který jednoho z dvojice vystřídal. Podle pozice soch odhadl, co se asi odehrávalo a navázal dějem vlastním. Z rozehrané resuscitace tak například přešel děj plynule v první taneční.

Potenciál přímo Oscarový

Výkony, které herci ze čtyř divadelních souborů z Teplic v pátek předvedly, byly dokonalé. Co, dokonalé. Obdivuhodné, neuvěřitelné, profesionální. Ta euforie, věřte mi, je na místě. Jestli budete příště zvažovat, zda se jít podívat na nějaké z představení tohohle čtyřlístku, určitě neváhejte. Jednak se zbavíte skepse ve vztahu k nastupující generaci, pokud ji v sobě vláčíte, ale hlavně se bohovsky pobavíte.

A ještě pro pořádek jména těch, kterým, kromě již uvedených, vděčím za báječný páteční večer: T. Johnová, A. Štěpánková, P. Doubková, E. Žambulová, M. Bédyová, M. Ďačenko, P. Kříženecká, A. Otcovský, V. Šanda, A. Majeráková, E. Klášterková, B. Hlaváčková, K. Fleissigová, P. Fryš, R. Bhijová, J. Klimešová, F. Šanda, L. Černohorský, L. Sitai, J. Babor, P. Martinka a J. Hunka. 

Kafe Fokus, Teplice

Kafe Fokus je kavárna, kde dostávají šanci lidé s různými zdravotními, zejména duševními, problémy. Handicapovaní lidé tu pracují pod vedením asistentů a jde jim to skvěle. Jsou příjemní, usměvaví, pečliví a vděční. Atmosféra tu byla báječná. Jen prostory kavárny jsou možná pro typy podobných akcí, trochu knop. :-)

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.