Óda bez honoráře 

10.08.2019

Stejně, jako věřící mají své kostely, já mám nádraží. Muškáty za okny, ticho, vůně karbolu a vrzání cvrčků v trávě u kolejiště - dokázala bych se touhle modlitbou ládovat hodiny.
---
Taky miluju industriální styl, který je pro mě ve spojení s nádražím neodolatelnou výzvou. Je tedy logické, že mě už nějaký čas neskutečně pábí a přitahuje Industrial Coffee Club v Teplicích. Já vím, že objevuju Ameriku. Ale...

Už jednou jsem Nákladní ulicí projela, že klub najdu. S třicítkou na tachometru a troubícím nedočkavcem za sebou. Hledala jsem ceduli, která mě navede. Nenašla, milí rádcové, nenašla. Vystoupit a jít Nákladní pěšky, to normální ženská neudělá a my víme, proč. A navigace? K smrti nesnáším, když mi do řízení někdo kecá....