Tanec mezi kukátky

01.06.2020

Myla jsem chodbu.
Jako za trest. Jako když mě přivážou ke kůlu na návsi.

I to kamení po těle jsem cítila.
Všude kolem dveře s kukátky.
Já to naše zalepila. Nešmíruju.
Nemám proč.

Někteří musí.
"To je ta seshora," slyším šeptat za kukátkem v přízemí.
Kurva, proč tak dobře slyším...
"Mami!" zaječí dětský hlásek, zatímco stírám schod po schodu a vystrkuju svůj nepřehlédnutelný zadek na všechny světový strany a do všech kukátek na poschodí.

"Počkej!" Ozve se za dveřmi.
Jasně, máma chce ten seriál dokoukat.
Držím se jako buldok klacku, abych neudělala pubertální gesto.
Introvert ve mně to už vyhrál na celý čáře a zdravý rozum si zapálil hned tři cigára najednou, aby nezešílel.
Bojím se dýchat. Mohla bych na sebe přitáhnout pozornost ostatních kukátek.
Začíná se mi motat hlava. Zřejmě nedostatkem kyslíku.
Rychle stáhnu poslední schod a spěchám zpátky do bytu.
"No, cos chtěla," slyším ještě vzdalující se hlas v přízemí.
Zabouchnu dveře.
Nasávám pocit samoty, ticha, dech i tep se stabilizují.
Svět zase nabírá barvu duhy.
Další exhibice na schodech mě čeká až za několik týdnů.
Po tisící si slibuju, že příště nechám introuše sedět doma a půjdu na tu chodbu sama.
"To dáš!" Ozve se Medvěd, který mě celou dobu pozoruje z obýváku.
"No jasně, už dnes to bylo o moc lepší," zalžu, usměju se a vykouzlím krásného fakáče.
DUM SPIRO, SPERO... 

Mohlo by vás zajímat...

Některé rozhovory by se mohly táhnout hodiny. Většinou to bývají ty, na které se mi zpočátku vůbec nechce.

Led 02

Rok 2022

(Kliknutím na obrázek se článek otevře.)

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...