Jack Kerouack: Mag

04.12.2020

Tuhle mrňavou knížku jsem koupila nedávno v knižním bazárku u Seumeho kaple. Co koupila, já po ní skočila. Jack Kerouac. Jasný, ne? Jeho On the Road. Naše doba a vlasy a hudba a vzpomínky a pitomá nostalgie... Maga od něj ještě nemám. Vlastně, mám v knihovně od Kerouaca jenom Na cestě. Teda měla jsem. Teď už tam je i Mag. 

Když jsem se do toho útlého nadělení pustila, po několika stránkách jsem zalistovala zpátky. Pro sichr. Jestli je to fakt Kerouac. Dílko mi připadalo ve srovnání s románem Na cestě slabý. Pořád jsem čekala, kdy začne nabírat grády. (Ve skutečnosti jsem chtěla být zase na cestě.) Nakonec mi naježená srst slehla a já se nechala i bez nátlaku umně vysoustruženou zápletkou, vcucnout do děje.

Celý příběh vypráví malý, usoplený, věčně hladový a věčně špinavý černošský kluk. Jeho jediným světem je polorozpadlý dům a jediným blízkým člověkem po smrti mámy a po úprku táty kdo ví kam, dědeček. Toho ale jednou odvezou do nemocnice a Mag musí k tetě. Tam dostává sakra sežrat, že je někdo navíc. Vysvobodí ho starší brácha Slim. Ten odveze Maga, který dosud neznal nic než pole v zastrčeným koutě Severní Karolíny, do New Yorku. Za novým životem a taky za svojí holkou Sheilou.

Mag si začne skládat svůj vlastní obraz o světě z jednotlivých pocitů a zážitků. Všechny jsou bezprostředně doříznutý až ke kosti. Smutný jako kaňka na pijáku, vášnivý jak hospodský turek, veselý jako zašitá ponožka. Přesně takový, jaký byl malý Mag, jaký byl celý jeho život a jaká byla nejspíš Amerika v padesátých letech minulého století. 

Dvě ukázky z knihy Mag.

Spadla jsem do toho až po obočí a nemohla se od Magovy cesty do Yorku a později do Kalifornie odtrhnout. Přinutilo mě to dokonce k sebemrskačskému přiznání, že se k lidem občas chovám jako špatně vycvičený pitbull. A taky k přesvědčení, že celej tenhle svět dokáže sakra skrblit se spravedlností.

No, přátelé moji, ač se úvodní kapitola nezdála a konec je trochu o tom, že dobíháte na záchod v poslední chvíli, končila jsem obstojně obrostlá husinou... 

Knihu vydalo nakladatelství Práce v roce 1984. Je ve formátu A5 a má 121 stran.


Mohlo by vás zajímat...

Některé rozhovory by se mohly táhnout hodiny. Většinou to bývají ty, na které se mi zpočátku vůbec nechce.

Led 02

Rok 2022

(Kliknutím na obrázek se článek otevře.)

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...