Jak bez ruky

Klekl mi počítač. 

Nejhorší, co může psacího maniaka jako jsem já potkat. Jednoduše to vzdal. (Přitom je na světě tak krásně.) Musela jsem promptně řešit náhradu a od božího rána instaluju, nastavuju a za chvíli z toho budu slušně rozeštelovaný pako. 

A Ágnes? Tyhle její potutelný úsměvy. Jako bych to neznala...

(O několik dlouhých hodin později...)

MÁM TO!!! 

A JSEM NAPADRŤ. 

Ale do nového rozvraceče milostných vztahů už je všechno nainstalovaný. Zase můžu makat a neodlepit se od klávesnice celé hodiny. Teď jen přemýšlím, jestli ten brouk nebude po takové porci dat v noci škytat.