Kdyby

KDYBY

Kdyby se křídla andělů nelepila k ubrusům
politých smutkem prázdných lokálů,
nebylo by pro mě těžké opustit tě.
Jít, jedno kam
a jedno s kým.

Kdyby se vítr nestáčel do lahví podzimu
a netrhal listí žebra barev,
nebylo by pro mě těžké opustit tě.
Škrtnout pod vzpomínkou
a zmizet.

Kdyby slunce nevzdychalo nahé
na těle prostopášné oblohy,
nebylo by pro mě těžké opustit tě.
Projít tvými obrazy
a zpít se.

Kdyby tma nebyla přítulná jak toulavá kočka
a nepředla o našich rozhovorech,
nebylo by pro mě těžké opustit tě.
Nakoupit šnečí ulity,
židli a usadit se.

Kdybys to nebyl ty,
nikdy bys mě nepotkal.
Kdybych to nebyla já,
nehledala bych tě.