Je místo...

20.09.2020

Je místo... 

... kterému dáme šanci nahradit domov našeho dětství. Ten, který jsme opustili z nutkavé potřeby rozpřáhnout křídla.

Začneme znovu zapouštět kořeny. Vsakovat se do krajiny. Přesvědčovat sami sebe, že je to navždycky. 

Než se něco semele a my máme nutkavou potřebu rozpřáhnout křídla.

A vzlétnout.

Poprvý, podruhý, potřetí.... 

Nekonečný let s občasným mezipřistáním.

Když se unavíme.

Když potřebujeme chytit dech.

Když sami sobě začneme lhát, že ještě někdy zahnízdíme...