Jedno srpnové ráno...

21.08.2018

Byly prázdniny. Škola začínala za necelých čtrnáct dní. Středa 21. srpna 1968 se teprve probírala do svítání a mě kolem 4. hodiny probudil rachot zvenku. Chvíli jsem poslouchala. Třeba se mi něco zdálo. Hluk ale sílil. Letadla. Strašně moc letadel. Naši seděli v kuchyni u rádia. Maminka měla opuchlé oči a celá se třásla. Táta nehnutě poslouchal. Klouby na ruce vystouplé, jak svíral pěst. Venku to hřmělo a dunělo. Měla jsem pocit, že celý náš barák praskne. Válka, napadlo mě...
Táta ke mně přistrčil hrnek s čajem. "Tohle ráno si děvče dobře zapamatuj. Dnes naši zemi obsadili okupanti..."