Hrabe mně, hrabe tobě, hrabe nám...

07.04.2020

Dnešek je zatím nabitý pozitivně. Bez problémů jsem vyměnila v Kauflandu poklici na pánev. Včera jsem kvůli nedostatečnému okysličení mozku (nošením té zkur...né roušky) koupila moc velkou. Příjemná slečna mi vrátila peníze a já místo dvaatřicítky vzala osmadvacítku.

Sehnala jsem - a teď se držte, droždí!!!! Radostí jsem si div neroztrhla hubu kolem celé hlavy. Budou moravský buchty, pro Méďu. (To jsou ty plněné tvarohem, navrchu s povidly a drobenkou.)

Pestré úterní odpoledne završila procházka kolem Proboštovského rybníka. Nikdo nikde. Jen pár lidiček v předepsaných rozestupech, modrajících pod rouškami. Jo a ještě dvacetičlenná rodina potřebných před sociálními bytovkami, která zabíjela čas na sluníčku. Povětšinou bez roušek.

Hrabe mi?

Samozřejmě, že mi hrabe!
A s posledními zbytky zdravého rozumu doufám, že se ta omezení, která nám teď tak zpestřují naše dny, nepřetaví nenápadně ve standard, na který si všichni pomalu ale jistě zvykáme.

Mohlo by vás zajímat...

Kvě 08

Instinkty

Učím první rok. Můj chlap byl můj první chlap. A všechno je jinak.

Stejně, jako se vizuálně rozsvítí zahrada, když v ní vysadíte rostliny různých druhů, barev a výšek, podobným způsobem rozzářila Galerii Zahradního domu expozice děl Marie Šechtlové.