Hrabe mně, hrabe tobě, hrabe nám...

07.04.2020

Dnešek je zatím nabitý pozitivně. Bez problémů jsem vyměnila v Kauflandu poklici na pánev. Včera jsem kvůli nedostatečnému okysličení mozku (nošením té zkur...né roušky) koupila moc velkou. Příjemná slečna mi vrátila peníze a já místo dvaatřicítky vzala osmadvacítku. 

Sehnala jsem - a teď se držte, droždí!!!! Radostí jsem si div neroztrhla hubu kolem celé hlavy. Budou moravský buchty, pro Méďu. (To jsou ty plněné tvarohem, navrchu s povidly a drobenkou.) 

Pestré úterní odpoledne završila procházka kolem Proboštovského rybníka. Nikdo nikde. Jen pár lidiček v předepsaných rozestupech, modrajících pod rouškami. Jo a ještě dvacetičlenná rodina potřebných před sociálními bytovkami, která zabíjela čas na sluníčku. Povětšinou bez roušek.

Hrabe mi?

Samozřejmě, že mi hrabe!
A s posledními zbytky zdravého rozumu doufám, že se ta omezení, která nám teď tak zpestřují naše dny, nepřetaví nenápadně ve standard, na který si všichni pomalu ale jistě zvykáme.