Na kávu jedině k dědouškovi

20.07.2020

KÁVA U DĚDOUŠKA

V Lipové ulici si pokaždé vybavím sbírku Konstantina Biebla: S lodí jež dováží čaj a kávu.
Takové jemně přifouknuté dejavu povinné četby.
Káva u dědouška.
Krámek jako dlaň.
Jen strčíte nos dovnitř, celé vás obejme vůně nostalgie a dálek.
A hned tak nepustí.
Jedno z míst, kde inhalujete atmosféru Teplic v syrové podobě.
Můžete posedět.
Protože se vám stejně nebude chtít hned pryč.
Poprosíte dědouška o některou z vynikajících káv.
Třeba z Guatemaly nebo Mexica.
A o jednu teplickou lázeňskou oplatku.
Budete nasávat vůni, chutě, dívat se na protější Lipák a pozorovat, jak tepe jedna z nejhezčích teplických ulic.
A nejspíš budete mlčet, protože dědoušek toho moc nenamluví.
Možná vás taky jako mě přepadne pocit, že jste si odtud kdysi před lety jen na chvíli odskočili.
A vlastně nikdy docela neodešli.
Když dopijete kávu, vezmete si jeden balíček s sebou domů.
(Je fakt výborná.)
A přibalíte i některý z čajů, když už jste tady.
Kdybyste se k dědouškovi pár dnů nedostali.
Protože vám bude jasný, že si jen na chvíli odskočíte a brzy se zase vrátíte.

Mohlo by vás zajímat...

Těsně před silvestrovskou půlnocí jsme s Méďou napsali na lístečky, co má starý rok odnést pryč. S čím má mazat od našeho prahu, jak nejdál to půjde. Každý lístek jsme obřadně zapálili, aby tu špatnost kouř rozmetal po vrcholcích Krušných hor. Aby každý její náznak rozcupoval o ostré hrany skal. Hořící lístky jsme vhodili vodě, aby je odnesla...

Pro 31

PF 2022

Užijte si poslední den roku. V radosti, štěstí, veselí a ohleduplně. Nejsme na světě sami, že jo...

Už jsem potřebovala vypadnout. Tohle počasí v horách miluju. Baskervilský nebe a mlha před i za blaty. Kdybych s sebou neměla Huga s Medvědem, ještě se tam kochám. Jenomže kňourali. Že prší, mají hlad a ten velkej s sebou neměl cigára...