Když píšu

29.07.2018

Když píšu sama pro sebe, bývám vláčná a vyčpělá a nic není tak jak by mělo být. Mračím se, spílám si, sadisticky se dloubu tužkou do žeber a poslední zbytky sebedůvěry si balí své saky paky. Pod kůží mi ale prýští míza předků Achillesů a ti z boje nezdrhali. Takže dál mydlím do klávesnice a těším se, až si večer za odměnu otevřu lahvinku červeného... 😎😉