Trojlístek Kinzlová, Neumaier a Kotyzová vystavuje v Oseku

27.08.2020

Už jen do soboty 29. srpna se můžete přijít podívat do oseckého informačního centra na výstavu děl tří autorů s názvem Lenka Kinzlová a hosté. Válet se někde u vody vám počasí stejně nedovolí a v mezičase, než se vrhnete na některou z mnoha akcí, kde hudba, klobásy a pivo přetékají obvyklou mez všednosti, protože je vstřebáváte v nevšedním množství, byste si měli dopřát i trochu zklidnění. A proč ne třeba návštěvou výstavy. 

Tiffany lampa Lenky Kinzlové.
Tiffany lampa Lenky Kinzlové.

LENKA KINZLOVÁ 

vás provede zátišími s nostalgií čokoládového pozadí holandských mistrů, překvapí portréty, v nichž integrují barevné odstíny do velkolepé kompozice, ale i těmi, ve kterých exploduje nálada, živená každou vráskou kolem úst. Stěžejní tvorbou autorky jsou vitráže na Tiffaniho lampách a dalších předmětech. Působí na oko disciplinovaně v pracném řazení tvarů a barev, přesto jsou v podání Lenky Kinzlové půvabně rozmarné, jako Vančurovo léto. Své vitráže i mozaiky vyzbrojuje autorka do milostného souboje se světlem. Každá její lampa a dekorační předmět, dokáže interiér povýšit na úžasný svět fantazie. Přestože se Lenka Kinzlová soustřeďuje především na vitráže, osobně mě nadchl i její obraz Barevné město. 

Lenka Kinzlová je původem z Teplic. Později žila v Duchcově, kde učila na základní škole. Po přestěhování do Českých Budějovic se začala věnovat vitrážím Tiffany technikou. Absolvovala rekvalifikační kurz v Novém Boru a později vystudovala Andragogiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pořádá kurzy Tiffany techniky a mozaiky. Věnuje se kresbě, malbě, galvanoplastice (pokovování přírodnin nebo předmětů mědí) a výrobě šperků. 

MARTIN NEUMAIER 

vystavuje vůbec poprvé. V jeho dílech se nejčastěji objevuje motiv ženy, který inspiroval velikány všech epoch a autor ho pojímá v pragmatických situacích i pozicích. Mimiku svých objektů Neumaier neřeší tolik, jako třeba splynutí těla s prostorem. Výjimkou je snad portrét Emoce, v němž se snaží zachytit momentální citovou explozi. Martin Neumaier je dříč a techniku olejomalby, přestože se do malování vrhl teprve nedávno, zvládá velmi dobře. Trochu nejistě zatím tápe při hledání vlastního výrazu. Osobně si myslím, že by jeho cesta mohla vést mezi díly Pod hladinou a První sníh. 

Martin Neumaier se narodil v Ústí nad Labem a nyní žije v Teplicích. Pracuje u Správy železnic. Malovat začal cca před dvěma roky, kdy chtěl zjistit, jestli má nějaké geny po svém otci. Zúčastnil se kurzů malování a od roku 2019 se pustil do olejomaleb. Hraje na kytaru, rád cestuje, zajímá ho astrologie, psychosomatika a léčitelství.

LUCIE KOTYZOVÁ 

je z vystavující trojice nejmladší. V jejích pracích převládají barevné a tvarové kompozice, oproštěné většinou od konkrétních motivů. Zajímavým počinem je sada portrétů vytvořených jednou linií, fixovým perem, která dokládá zatímní hravost, se kterou Lucie k tvorbě přistupuje. Překvapí i střízlivě pojatá výšivka s motivem tulipánu na ostře kontrastním podkladu. Za vynikající dílo této autorky považuji obraz Pocity se strhujícím rytmem a působivou barevností. 

Lucie Kotyzová pochází z Českého Krumlova a v současné době studuje Univerzitu Palackého v Olomouci, obor anglický jazyk se zaměřením na tlumočení a překlad. Věnuje se malbě a kresbě a pod vedením Lenky Kinzlové se pustila i do výroby vitráží. Dále se zabývá keramikou a grafikou.

Mohlo by vás zajímat...

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.