Takový docela malý ráj

01.08.2019

Tenhle kouzelný kout požehnaného stínu a zurčících pramínků vody z malé fontánky mají v zahradě Regionální knihovny v Teplicích. Byla jsem překvapená, když jsem ho objevila. Přitom sem chodím od doby, kdy se manželky práskaly kyjem po hlavě a potom za vlasy táhly do jeskyně, aby uvařily mamutí guláš.

Neodolala jsem pábení té zpívající vody. Dcera něco vyřizovala uvnitř. Tak jsem si v přízemí koupila dobrou (a levnou) kávu, spočinula v blahodárném stínu stromu, který vůbec neznám a četla...
Řeknu vám, pěkně si své čtenáře knihovna v Lipové ulici rozmazluje, moc pěkně. 

Mohlo by vás zajímat...

Vrátili jsme se z Modrodomu v Dubí. Z promítání dokumentu o historii sklářství v Krušných horách. (Kdo ho neviděl, jakoby tu nežil.) Dobře zpracované. Lidsky podané. Nechyběly emoce, příběh...

I příběh by tady šel docela lehce načrtnout. Třeba s příchutí chilli, vypěstovaných u mistra Hitchcocka. Jenomže nám, co víme, je z toho místa spíš smutno. Dnes jsem šla kolem a vůbec nic se tady za ta desetiletí nepohnulo směrem k naději.