Kolem plotů

10.08.2018

KOLEM PLOTŮ

Vzdouvám se v krajině
pod dohledem maršála,
který má patent na světlo
a nejspíš jednou vyhlásí
dvacátou světovou.

Pole až pod kůží a trávu vyvěšenou
v kruzích pod očima.
Hádám z křivek zmije na zádech
jakou máš šanci,
když kousnu hlouběji.

Slova se táhnou jak hlen za slimákem
a Vincentovy slunečnice
sotva udrží balanc.
Za všechno může červen
a den, kdy ses narodil.

Vytesaná do chtíče,
nadržená vlastním dechem
čekám,
až se rozhoupeš
a slavnostně mě odhalíš.