Každý milovník kávy je tak trochu psychopat

29.07.2018

KDO MÁ RÁD ČERNOU KÁVU, JE PSYCHOPAT😜

Odhalila jsem, že jsem psychopat.
Že mí přátelé jsou rovněž psychopaté.
A nejspíš také většina mých nepřátel.

V německém magazínu Merkur vyšel nedávno článek o tom, jak černá káva a psychika jedno jsou. Moje profesionální deformace mi káže všemu nevěřit, a tak jsem na konci článku hledala pointu v podobě zdvihnutého prostředníku a smajlíka s roztrženou hubou od ucha k uchu. Ale nikde nic. Takže si následující informace trochu provzdušněte vlastním nadhledem, ať se z nich neosypete. Nota bene, když jste občas schopní dát za černou kávu hlavu na špalek jako já.

Výzkum vědců z Innsbrucku, kteří přišli na převratný objev, že černou kávu pijí především psychopaté, nastartovala nejspíš teze: Černá káva je jako černá duše.

Ráno bez šálku kávy je pro mnoho z nás nepředstavitelné. V mém případě jde o přímou úměru. Dostanu kávu - vstanu. Nedostanu kávu - polibte mi... A jsou mezi námi i ti, kteří milují nejčernější ze všech káv - kafe bez mléka, cukru a jiných přísad. Tedy, prostou chuť hnědého kávového bobu. Hořkou, svírající, slibující stav nadpozemské kofeinové euforie. A přesně tahle láska vážení, vede podle vědeckých mozků z Innsbrucku jednoznačně do pekla.

Na vzorku 953 nic netušících chudáků zjistili, že se osobnostní rysy, typické pro psychopaty, objevovaly především u těch jedinců, kteří upřednostňovali hořkou chuť kávy. To ale není všechno. Podle studie může závislost na hořké kávě rovněž předpokládat i jistý sklon ke každodennímu sadismu. Takže to shrňme: Mezi hořkou kávou a sadistickými, psychopatickými a dokonce narcistickými sklony existuje přímý vztah.

Předpokládám, že si vědci z Innsbrucku vzali po dokončení téhle náročné studie dovolenou a odjeli na zasloužený odpočinek na Guatemalu, která v produkci kávy strčí ostatní destinace do kapsy. A nejspíš se ani tam nepřestanou vrtat v teorii, že chutě člověka jsou jasným předobrazem jeho duše a osobnosti. 

Mohlo by vás zajímat...

V prvním článku jsem psala, jak jsem propadla fenoménu metody Bullet Journal (BUJO). Vlastně se mi jako první zalíbily zápisníky BUJO, z nichž některé jsou malými uměleckými skvosty. Článek o tom, jak jsme se s Bullet Journal "potkali", si můžete přečíst tady.

"Velmi brzy zapomínáme na věci, o kterých jsme si mysleli, že je nezapomeneme nikdy. Zapomínáme na lásky i zrady, zapomínáme, co jsme šeptali a co jsme křičeli, zapomínáme, kým jsme byli.Proto je dobré, zůstaneme-li v kontaktu sami se sebou, a na to zápisníky jsou. Když chceme tohle spojení udržet funkční, musíme se spolehnout jen sami na sebe: váš...

Zítra je sobota 1. května, a to kromě definitivního vítězství jara nad zimou znamená také Svátek práce. Pár let už ho slaví každý po svém. Pryč jsou doby alegorických vozů a dlouhých průvodů, třepetajících vlaječkami, které národ fasoval od předsedů ROH. Ulicemi se už netáhne vůně párků s hořčicí a ušní bubínky neproráží proslovy potentátů ani...

Dnešek je zasvěcený Světovému dni duševního vlastnictví. Jeho cílem je upozornit na všechny skvělé ženy a muže, kteří i přes bariéry konvencí, odtrhování si od úst, ukrajování spánku a vytváření neklidu v soukromí nacházeli způsoby, jak nevděčnému lidstvu usnadnit věci všední i ty méně obvyklé.