Když pes neladí s károvaným sakem

03.08.2018

Probůh, ať už někdo uzákoní, že si psa nemohou pořizovat idioti. 

Čtyřměsíční štěndo je pořád ještě mimčo a má co dělat, aby chápalo zvířecí svět. Natož aby se zorientovalo v tom lidským.
A jasně, může mít zdravotní problémy. A ano, je s ním práce. A samozřejmě, práce i problémy budou se psem celý jeho život. Je to živý tvor, ne mašinka na hafání a mazlení.

Takže moc prosím všechny s IQ šumícího vřesu, než řeknete, že mocinky chcete pejska, páč je mocinečky hezký, vyserte se na to!
Kupte si třeba novou Bárbínu. Nebo nějakou počítačovou hru.

Pes není plyšák, kterého si vezmete jako vhodný doplněk ke károvanýmu saku. A jestli vám tohle někdo nakecal, pak z vás udělal ještě většího blbce, než jste!   

To jsem si ulevila k jednomu příspěvku na Facebooku: 

Ozvala se paní, koupili si štěně a pak řekli, že se počůrává a že ho nemůžou mít, tak ho vrátili....

Mohlo by vás zajímat...

Cejch na rodičovským svědomí. Kdo může odpřisáhnout, že u prvního dítěte nedělal chyby? Houbeles. Nasekali jsme jich spoustu, abychom u těch dalších už mohli dělat ramena. Byla jsem také první dítě svých rodičů, tak vím své. Vím, jaké břímě nám prvorozeným rodiče do vínku naloží a jak se pod ním často ohýbáme ještě ve stáří.

Všimla jsem si, že frčí selfíčka s domácími mazlíčky. Tak jsme s Hugem taky jedno spáchali. V teplické Zámecké zahradě. Přestože jsem tou dobou měla být někde docela jinde a pracovat.

Často se zamiluju. Tak, z ničeho nic. Nepotřebuju dlouhý kecy ani romantický večeře. K rozpumpování herzny mi stačí málo. Například suchý strom, co trčí proti blankytnému nebi. Těsná ulička, kde chrní historie, neposkvrněná ambiciózním architektem. Stará vrata, do kterých truhlář vepsal báseň o lidském umu. Svítání a stmívání. Chaloupky rozkutálené...

A bez ohledu na to, jaký bude tenhle školní rok, jsme na něho moc pyšní. Svůj první den obstál s chlapským šarmem. Když vešel do třídy, rozhlédl se a okamžitě zamířil do první lavice v prostřední řadě. (Vzpomněla jsem si na sebe, jak jsem se snažila pokaždé tvrdě probojovat co nejdál od tabule. ) Dokonce se předvedl jako džentlmen...

Nic, co plácá křidélky, před ním není v bezpečí. Nic, co se jen trochu pohne, neunikne jeho výpadům. Nic, co jen trochu připomíná žrádlo, nemine jeho papuli.