FOTOREPORT: Otevření komunitního centra v Kostomlatech

22.09.2019

V sobotu otevřeli v Kostomlatech pod Milešovkou Komunitní centrum. Podařilo se díky vedení obce a dotaci, na které má podle starostky Evy Krejskové největší zásluhu místostarosta Petr Martínek. 

Velkou část novotou vonících prostor centra zabírá knihovna.
Slyšeli jste ten kámen?
Ten se odvalil z beder knihovníků, manželů Hany a Miroslava Bláhových, kteří do té doby spravovali knihovnu ve svém domě!!! A upřímně, už se tam pomalu nevešli oni, ani ty knihy.
Když se Komunitní centrum otevřelo, musela být Hana Bláhová jednou z nejšťastnějších žen pod sluncem. Přestože byla v sobotu po stěhování hodně unavená. (Na snímku je se svojí vnučkou Barborou, která jí při slavnostním otevření centra pomáhala.)

Nové Komunitní centrum se stalo dalším dokončeným projektem celkové revitalizace náměstí, která začíná nabírat na obrátkách. Pokud jste v Kostomlatech dlouho nebyli a pojedete někdy okolo, mrkněte. Myslím, že tohle náměstí, až se dokončí, budeme Kostomlatským hodně závidět. 

Mohlo by vás zajímat... 

Dlouho jsem se neozvala. Byli jsme s manželem (konečně) na dovolené. Už léta razíme zásadu, že se po dobu týdne, který spolu trávíme, nebudeme vzájemně okrádat o toho druhého.

Když chceme porozumět světu našich dětí, musíme je nejenom milovat, ale také v sobě občas probudit toho prcka, zašitého někde uvnitř. (I když jsme ho možná po posledním výletu za zrcadlo odepsali, aby nám lépe pasovala uniforma dospělosti.)

Zápisník Bullet Journal je naším soukromým světem, kde povolujeme uzdu fantazii a cítíme se v něm dobře. Je to úžasný prostor k terapii, která přispívá k uvědomění si sebe sama, vlastní podstaty, každodenních malých vítězství i proher, našeho úspěšného posunu vpřed i případné stagnace.

Metoda Bullet Journal je skvělou cestou k sobě samým, k posílení vlastního já, k transformaci chaosu v řád a také určitou zárukou, že kvůli haldě úkolů nezapomeneme na něco podstatného. Protože zapomenout na něco podstatného, může být docela velký průšvih.

Paní na nádraží v Dubí spráskla ruce, když jsem jí řekla, že jsme na výletě. Tomulka sice koukal skrz clonu deště zpočátku trochu vyjeveně, ale ani jednou si nepostěžoval.