KOPYTEM ZPÁTKY
Karabiny na strmý stěně památečných alb.
Od fotek s nahým zadkem až po tu s kravatou a závojem.
Slézáme,jakoby se za vraty už neodžilo.
Potrat samozvaných, vyhřezlý důvěrnosti, tráva i ušima.
Třešně v láku od okurek a v akvárku ančovičky.
Slavíme návrat - čírs po kebuli.
Hekáš dojetím, lana zahryzlá v zapěstí,
z nosu ti lezou bublinky a z levýho koutku slina.
Usmíváš se.
Marnotratně a prázdně, jako jepice u kartářky,
když zapomene datum narození.
S deštníkem proti vlnobití,
s čelenkou do zemětřesení
a s mattonkou k požáru.
Obyčejný návrat a ty se můžeš zbláznit.
