KOPYTEM ZPÁTKY

Karabiny na strmý stěně památečných alb. 

Od fotek s nahým zadkem až po tu s kravatou a závojem.

Slézáme,jakoby se za vraty už neodžilo.

Potrat samozvaných, vyhřezlý důvěrnosti, tráva i ušima.

Třešně v láku od okurek a v akvárku ančovičky.

Slavíme návrat - čírs po kebuli.

Hekáš dojetím, lana zahryzlá v zapěstí,

z nosu ti lezou bublinky a z levýho koutku slina.

Usmíváš se. 

Marnotratně a prázdně, jako jepice u kartářky,

když zapomene datum narození.

S deštníkem proti vlnobití,

s čelenkou do zemětřesení

a s mattonkou k požáru.

Obyčejný návrat a ty se můžeš zbláznit.