Kopec pod Alžbětou

21.02.2020

Kolem Alžběty je roztroušené moje dětství. Dívali jsme se na tenhle kostel od našich z obýváku. Jednou o Vánocích jsme s bráchou našli pod smrkem lyže a vyzkoušeli je poprvé právě na kopečku pod Alžbětou. To tehdy býval v zimě sníh i ve městě. Rychle jsme dobaštili kapra se salátem, narvali kapsy cukrovím a šlo se ven. Pod kostelem už bylo hafo dětí. Někdo s novými sáňkami, někdo s lyžemi, jiný s prdelákem a jezdili jsme s takovou chutí a elánem, jakoby to byla minimálně sjezdovka ve Špindlu. Žádná socha koně se tam tehdy neválela, žádný program v televizi nás nepřilepil do křesla a nám bylo převelice dobře. I v teplácích, které se nekompromisně po pár minutách promočily a obalily kuličkami zmrzlého sněhu, i s rukama, které ze sytě červené předcházely v lehounce nafialovělou.

Naše mámy si pak pro nás postupně chodily s vařečkami, protože jsme jejich zoufalé volání z oken do štědrovečerní tmy v té sjezdařské eufórii neslyšeli. 

Mohlo by vás zajímat...

V kostele Nanebevzetí Panny Marie na Cínovci instalují v tento letní čas varhany. Město Dubí je získalo darem od města Glashütte. Historie varhan je zajímavá a začínám se v tom vrtat. Takže zatím jen stručně:

Kvě 29

Citáty

Když se rvu z ulity, napadají mě věci...

Do stanice přijela první Dvacítka. V premiéře ji řídí Rostislav Křivánek. Má to svůj důvod. Ono se nic neděje bezdůvodně. Ale to se dozvíte uvnitř. A ještě malá ukázka, než budete mít čas přisednout...